Koroptví přibylo, ale ohrožení trvá (Mladá fronta DNES)

Podle údajů krajského úřadu jich myslivci loni na jaře napočítali přes 13 tisíc. V ohrožení jsou ale stále. Jejich hejna dokáže zdecimovat krutá zima, hlad, postřiky a jiné zemědělské práce či predátoři v nechráněné krajině. Kraj Vysočina má letos na jejich ochranu vyčleněno 100 tisíc korun, další dotace nabízí stát.
Zhruba pětina koroptví žije na Velkomeziříčsku, špatně se jim daří na Humpolecku, Bystřicku a Novoměstsku. Populační hustota je podle vedoucího oddělení lesního hospodářství a myslivosti kraje Jiřího Bartoše dána jednak klimatickými podmínkami, charakterem krajiny, průběhem zimy a také péčí myslivců.
Záchrana těchto užitečných polních ptáků, kteří se živí hmyzem a semeny plevelů, nestojí podle Dany Vackové z odboru životního prostředí na vypouštění uměle odchovaných koroptví, ale na práci v terénu.
"Zejména na tvorbě potravních políček, aby měly koroptve potravu i v zimě, a na vysazování remízů, ve kterých se mohou ukrýt před predátory," řekla.
Kraj v posledních letech přestal udělovat výjimky na vypouštění uměle odchovaných koroptví. Z mnoha důvodů nejsou tyto koroptve podle Vackové schopny přežít.
"Mají špatné letové schopnosti, zkrácený trávicí trakt navyklý na granule, špatné únikové schopnosti před predátory," vysvětlila.
Ještě v roce 2003 byla povolena výjimka osmi mysliveckým spolkům, které vypustily do krajiny přes 800 koroptví, o rok později dostaly výjimku a dotace čtyři spolky pro 136 koroptví. Loni o dotaci už nikdo nežádal.
Výjimky kraj nepovoluje i proto, že spolky kromě dvou nesplnily podmínky dané výjimkou.
"Jednou z důležitých podmínek bylo provádět monitoring koroptví: zejména, kolik jich přežilo. Kromě MS Vysočina Dolní Město a MS Borovina Vidonín nikdo žádnou zprávu o počtu koroptví nedodal,"uvedla Vacková.
V roce 1935 se počet koroptví polních v Československu odhadoval na více než šest milionů. Koncem 80. a začátkem 90. let minulého století pak podle ornitologů klesly jejich stavy na 60 tisíc.