Česko se soudí s EU – kvůli myslivcům a střelcům!
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Stala se neobvyklá věc: Česká republika si poprvé v historii dovolila soudit se se zákonodárnými orgány EU! Dne 5. března t. r. je na programu Evropského soudního dvora se sídlem v Lucemburku spor č. j. C 482/17 „Česká republika versus Evropský parlament a Rada EU“ o neplatnost zbraňové směrnice známé také pod přívlastkem „odzbrojovací“. Ze všech 66 dosavadních řízení, v nichž Česká republika figurovala před Evropským soudním dvorem, totiž paradoxně převládají případy opačného směru, tedy žaloby Evropské komise na Českou republiku kvůli udělování sankcí.
Záměr České republiky napadnout žalobou uvedenou směrnici jsme jako odborná myslivecko střelecká i laická veřejnost dlouhodobě podněcovali a podporovali společenskou poptávkou v médiích i u politiků. A povedlo se! Česká republika již v srpnu 2017 vypracovala a podala žalobu na neplatnost směrnice. Nyní proběhne první soudní stání.
BUDEME U TOHO!
Rozhodl jsem se, že si udělám čas a pojedu do Lucemburku, abych se mohl této historické události zúčastnit. Nemohu si přece nechat ujít vyvrcholení našeho mnohaletého úsilí za udržení kvalitního, vyváženého českého zbrojního zákona a tím i zachování bezpečnosti a též pozice na špici nejbezpečnějších a nejmírumilovnějších států světa. Přímo na místě jednání v Lucemburku budu sledovat projednávání žaloby a samozřejmě budu myslivecko střeleckou komunitu o všem průběžně informovat, a to i prostřednictvím médií, která budou přítomna, a poté i v článcích v odborném tisku. Českou republiku budou na ústním jednání zastupovat zmocnění právníci Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra. I když soud je veřejný a bude probíhat v češtině, on line ho bohužel nebudou přenášet ani oficiálně akreditovaná média, protože v soudní síni se podle pravidel nesmí používat žádné elektronické přístroje.
ČESKÝ PARLAMENT ČEKÁ NA ROZHODNUTÍ SOUDU
Náš parlament zcela správně směrnici o zbraních neimplementoval (ostatně spousta států EU také ještě „nemá implementováno“), protože poslanci usoudili, že by to v našem vyladěném zbrojním zákoně působilo jako „destabilizující provizorium“. Prostě lépe je půl roku či rok počkat, než bude ve věci žaloby rozhodnuto nebo než budou připraveny kvalitně propracované nové zbraňové zákony.
Pokud by soudní dvůr EU paskvilní „odzbrojovací směrnici“, která vůbec neřeší terorismus, technicky i právně potvrdil, našimi „vzory“ se stanou Francie a Velká Británie, kde obyčejný člověk sice již dávno nesmí mít legální obrannou zbraň, ale zločinci tam nelegální zbraně stejně mají a v žebříčku bezpečnosti se tyto státy potácejí až v páté desítce za Sierrou Leone a Ghanou… Pro případ potvrzení směrnice naše Ministerstvo vnitra chystá čtyři nové zbrojní zákony, které by „vyhověly“ směrnici a zároveň co nejvíce šetřily práva legálních držitelů zbraní. K tomuto účelu ministerstvo ustanovilo legislativní pracovní skupinu, jíž jsme aktivním členem.
ŽALOBNÍ DŮVODY A HLAVNÍ ARGUMENTY ČR
• První žalobní důvod vychází z porušení zásady svěření pravomocí. Napadená směrnice byla přijata na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, přestože nesleduje cíl odstranění překážek vnitřního trhu, nýbrž výhradně cíl předcházení trestné činnosti a terorismu. Unijní zákonodárce však nemá pravomoc přijímat harmonizační opatření v této oblasti.
• Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady přiměřenosti. Unijní zákonodárce se vůbec nezabýval otázkou proporcionality přijímaných opatření a vědomě si nezajistil dostatek informací (např. posouzením dopadů), aby mohl dodržení této zásady informovaně zvážit. V důsledku absence tohoto posouzení přijal zjevně nepřiměřená opatření spočívající v zákazu některých druhů poloautomatických zbraní, které přitom nejsou v EU používány k páchání teroristických činů, ve zpřísnění regulace některých minimálně nebezpečných zbraní (historických replik či prokazatelně trvale znehodnocených zbraní) a v neposlední řadě i v postihování držení určitých zásobníků.
• Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty. Nově vymezené kategorie zakázaných zbraní (A7 a A8) jsou stejně jako ustanovení předpokládající postihování držení nadlimitních zásobníků z hlediska právní jistoty zcela nejasné, a tudíž neumožňují dotčeným subjektům jednoznačně rozpoznat svá práva a povinnosti. Článek 7 odst. 4a směrnice 91/477/EHS, ve znění napadené směrnice, (tzv. „grandfathering clause“) navíc fakticky nutí členské státy přijmout vnitrostátní právní úpravu, která bude mít retroaktivní účinky.
• Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace. Výjimka obsažená v článku 6 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 91/477/EHS, ve znění napadené směrnice, sice vyvolává dojem zdánlivě neutrálního opatření, nicméně ve skutečnosti jsou podmínky pro její aplikaci nastaveny tak, aby jim vyhověl pouze švýcarský systém ponechávání zbraní při ukončení vojenské služby, přičemž postrádají jakékoliv objektivní odůvodnění s ohledem na cíle napadené směrnice.
JAK TO VŠECHNO DOPADNE?
Podle všeho u prvního slyšení 5. března soud ještě nerozhodne a vše se bude patrně ještě několik dalších měsíců táhnout. V zásadě má soud ale tři možnosti:
• zruší celou zbraňovou směrnici;
• zruší nejpaskvilnější části směrnice, které odporují právu EU;
• potvrdí směrnici tak, jak ji upekla Evropská komise s Evropským parlamentem a Radou EU.
POKUD USPĚJEME, MYSLIVCI V CELÉ EU NÁS BUDOU NOSIT NA RUKOU
Osobně jsem mírný optimista. Když jsem se seznámil s argumenty naší žaloby, musím uznat, že je technicky i právně velmi kvalitně napsaná a podpořená mimo jiné stopadesátistránkovým rozborem. Zrušení směrnice by pro nás bylo nejlepší šancí, jak zabránit implementaci nejrůznějších zákazů a omezení. Navíc nejde jen o naši věc – díky celosvětovému mediálnímu rozruchu, který jsme způsobili, dnes sleduje počínání naší malé středoevropské země bez nadsázky celý lovecký a střelecký svět a fandí nám. Pokud by soud směrnici zrušil, ostatní kolegové myslivci v celé EU nás budou nosit na rukou. Ale i kdybychom prohráli, je dobře, že konečně má nějaký stát odvahu říci, že císař je nahý – že zmíněná směrnice je diskriminační úřednický paskvil, který neomezí terorismus, ale pouze slušné občany plnící si své povinnosti.
Více informací o vývoji zbraňové legislativy na www.ligalibe.cz/o-nas/mame-za-sebou.
Autor:
Dr. Ing. Bohumil Straka,
člen zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty a viceprezident Ligy Libe
Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 3/2019
Foto archiv Evropského soudního dvora