FACE hájí v Bruselu zájmy všech evropských myslivců

Budeme-li hovořit o budoucnosti FACE, jaké by měly být její hlavní cíle? Jakým směrem by se měla FACE a obecně myslivost v Evropě podle vás ubírat?
Hlavním úkolem FACE bylo, je a nadále bude prosazovat zájmy evropských myslivců na úrovni EU, ale i na celosvětovém poli. Naše situace ale není jednoduchá, neboť proti každému lobbistovi, který v Bruselu pracuje pro myslivost, stojí třicet jiných s opačným záměrem. Přitom asi 75 % předpisů ovlivňujících lov a ochranu přírody pochází právě z Bruselu. Pravidla EU se vztahují na všechny členské státy, navzdory velké rozmanitosti a rozdílům v biologických charakteristikách, fauně a flóře, klimatu a socioekonomických tradicích i kultuře. Klíčovým úkolem FACE proto zůstává bojovat za zachování zásady subsidiarity, což znamená, že rozhodnutí o myslivosti a venkově by měla být přijímána na nejnižší možné úrovni – v blízkosti míst, kde žijí lidé, jichž se příslušná legislativa dotkne.
Pokud jde o otázky, o nichž musíme mluvit v Bruselu nebo na úrovni Rady Evropy ve Štrasburku, tak FACE musí do diskuse přispívat vědecky podloženými informacemi, aby bylo dosaženo efektivních a realistických výsledků pro všech sedm milionů myslivců a lovců na našem kontinentu. Vizí FACE je zajistit, aby udržitelný lov byl obecně přijímán jako nedílná součást evropské kultury a jako důležitý nástroj pro zachování a management evropské přírody a volně žijících živočichů.
Co se týče směřování evropské myslivosti, rok 2019 je pro ni rokem velkého strategického významu, neboť letos bude zvolen nový Evropský parlament. Jako myslivci tak budeme „čelit“ novému europarlamentu a nové Evropské komisi. Vaši čtenáři si jsou jistě dobře vědomi, že postavení EU dominuje v mezinárodní politické agendě, která ovlivňuje myslivost a ochranu zvěře ve všech evropských státech. FACE musí být dobře připravena na následující období a musí do něho vkročit jako silná a respektovaná organizace.

V jakém stavu v současnosti FACE je? Zaznamenali jsme informace o prodeji sídla v Bruselu, nedostatku financí, zhoršené morálce při úhradě příspěvků ze strany některých členů a naposledy o nedávné tiché změně na pozici generálního sekretáře…
FACE má v současnosti mnohem silnější pozici než v předchozích letech. Měli jsme problém s jedním významným členem, ale mohu potvrdit, že je to již za námi. V roce 2017 jsme se přestěhovali do nové kanceláře v centru Bruselu, kde sídlí důležité instituce EU. V současné době přijímáme nového generálního tajemníka (novým tajemníkem se stal David Scallan – viz box) a nálada v kanceláři FACE i mezi členy je velmi pozitivní. Jednou z mých hlavních priorit bude přizpůsobit pracovní program FACE finančním možnostem organizace. Sekretariát se přitom intenzivně zaměřuje na „Misi, vizi, strategii FACE“, která byla přijata na valném shromáždění FACE v roce 2017.

Která hlavní témata by v současnosti měla evropské myslivce především spojovat, přičemž právě FACE je tím subjektem, jenž na ně pomáhá upozorňovat a bude přicházet s návrhy řešení?
Problémy ovlivňující myslivost v jednotlivých evropských státech se liší. Někde je to návrat velkých šelem, jinde africký mor prasat. Společným velkým problémem pro všechny členy FACE je ovšem způsob, jakým evropské zemědělství ovlivnilo populace drobné zvěře. Podobným významným tématem, který se dotýká všech, je také směrnice o zbraních, ale o tom v České republice víte nejlépe.
Úkolem FACE je hájit zájmy svých členů, a přitom vnímat a respektovat rozdíly mezi jednotlivými regiony a státy. Musíme zajišťovat spolupráci s europoslanci a hledat s nimi konsenzus. Neschopnost spolupracovat a překlenout názorové rozdíly posiluje naše soupeře. Všichni známe naše oponenty a víme, čeho se snaží dosáhnout.
FACE umožňuje vedoucím představitelům evropských mysliveckých organizací setkávat se ve formálním i neformálním prostředí, vzájemně se informovat a diskutovat o problémech. Zástupci členských subjektů na setkáních hlasují o opatřeních, která mají být přijata, a projednávají důležitá témata v souladu se zásadami subsidiarity a solidarity.

Můžete popsat, jakým způsobem a u kterých institucí FACE lobbuje na evropské úrovni ve prospěch myslivosti a lovu? Co se daří vyjednávat lépe, a co naopak hůře? V České republice jsme aktuálně zaznamenali např. zvýšený tlak na zákaz používání olověného střeliva…
V současné době věnujeme hodně času jednáním o budoucí společné zemědělské politice, aby více podporovala biologickou rozmanitost a mohlo dojít k zotavení populací drobné zvěře. Aktivně se též zapojujeme do debat o africkém moru prasat, který má velký dopad na management černé zvěře.
V případě některých témat zaznamenala FACE výrazný úspěch, ale často to závisí na institucích, s nimiž jednáme. Například v oblasti střeliva je obtížné změnit názor Evropské agentury pro chemické látky. Prostřednictvím národních vlád je však možné vyvolat diskusi a případně i změny mezinárodních dohod.
Pokud jde o otázku velkých šelem, která je rovněž velmi aktuální, během tohoto politického období se nám podařilo významně ovlivnit vnímání dané problematiky Evropským parlamentem. Obecně platí, že v politickém období 2014–2019, ve srovnání s předchozím pětiletým obdobím, europarlament mnohem ochotněji naslouchal argumentům myslivců.
Dalším příkladem byla diskuse o nové směrnici o zbraních. FACE se stavěla proti změně směrnice o palných zbraních, protože k ní nebyl reálný důvod, a vyvíjela v tomto směru patřičné aktivity. A podařilo se! Pokud by europarlament neodmítl navrhovaná absurdní omezení, např. zavedení povinných psychologických testů pro myslivce a sportovní střelce, zákazy některých poloautomatických palných zbraní a zbraní jiných kategorií kvůli tomu, jak vypadají než kvůli jejich technickým vlastnostem, skončili bychom pravděpodobně s katastrofálním výsledkem. Musím připomenout, že mnoho členů FACE, a mezi nimi i Českomoravská myslivecká jednota, bylo v tomto procesu aktivní a podstatně pomohlo tím, že komunikovali se svými vládami. Jde o dokonalý příklad toho, že evropští myslivci musejí být v důležitých otázkách aktivní na všech úrovních. Podpoří tím společné zájmy.
Celý rozhovor si přečtete ve Světě myslivosti č. 5/2019.
Redakce