Filmaři na Broumovsku pátrali po tom, proč vlci dělí společnost

„Problém s návratem vlků vnímám jako mnohem hlubší, který jde daleko za otázky týkající se toho, jestli vlci ano nebo ne. Zkrátka jde o společenskou, sociální záležitost. Filmem chceme iniciovat debatu nejen o vlcích samotných, ale také o tom, jak řešit konflikty ve společnosti, které jsou založeny často na nepravdivých či zkreslených informacích. I o vlcích se dozvídáme ledacos,“ řekl ČTK plzeňský rodák Martin Páv.

„Vlky lze vnímat jako metaforu pro něco nového, co přichází zvenčí“
Podle něj jsou vlci pro lidi často emotivním tématem, s jehož pomocí mohou vyjádřit svůj názor na svět, nejen co se týče vlků, ale i obecného vztahu ke krajině, rozporu mezi městskou a venkovskou mentalitou nebo politických názorů. „Vlky lze vnímat jako metaforu pro něco nového, co přichází zvenčí. Je to velmi podobné jako třeba s uprchlíky. Také těch je tu pár, a přesto téma hýbe společností,“ řekl ČTK sedmadvacetiletý režisér.
Zatímco od zastánců návratu vlků věděl, co očekávat, od druhé strany si tím nebyl tak jistý. Za poslední dva roky se na Broumovsku scházel s lidmi z obou táborů. „Snažil jsem se o maximální objektivitu. Uvědomil jsem si také, že třeba argumenty odpůrců nelze jednoduše shodit ze stolu. Za každým lidským projevem je konkrétní člověk se svým životním příběhem. Nepochybně vlci jsou pro farmáře zásadní změnou životního stylu, která přišla náhle a jsou tím pochopitelně zaskočeni a z toho plynou jejich postoje,“ řekl ČTK Páv.

Konec rozporů nyní očekávat nemůžeme, napětí může zmírnit vstřícný přístup obou stran
Nalezení společné řeči obou táborů na Broumovsku v nejbližší době neočekává. „Myslím, že kompromis v tuto chvíli není možný. Vlci jsou rozdělující téma, které si lidé mohou dovolit, protože není tak zásadní, na rozdíl třeba od postupujícího sucha v krajině,“ řekl.
Páv také upozornil, že návrat vlků otvírá velkou debatu, jak by měla vypadat „naše" krajina. „Jakmile bude osídlena vlky, rozhodně se změní. Lidí, kteří chodí do lesa za prožitkem, se to nejspíš nijak nedotkne, ale rozumím těm, kteří v krajině hospodaří – pro ně ta změna nepochybně už nastala a je otázkou, jak se s tím vypořádají,“ řekl ČTK.
Napětí podle něj mohou zmírnit vstřícné kroky obou stran. Uvítal by obecnou větší spolupráci mezi ochranáři a farmáři. „Aby něco takového bylo možné, je nutné, aby si obě strany vzájemně naslouchaly a snažily se dosáhnout kompromisu,“ řekl ČTK. Místo toho měl ale často dojem, že to, co obě strany nazývají kompromisem, je spíš názor, který se snaží prosadit.
Podle ČTK, 27. 11. 2019, redakce