Konference v Evropském parlamentu: Výzvy pro současnost i budoucnost

První část konference se zaměřila na činitele ohrožující populace volně žijících živočichů, zvláště na Společnou zemědělskou politiku EU (SZP), která má negativní dopad na životní prostředí, biologickou rozmanitost a na stav mnoha lovných i chráněných druhů.
Italský odborník Andrea Favaretto představil projekt ISPRA, který sleduje více než 80 druhů ptáků. Nejvýznamnější pokles zaznamenali u druhů přítomných v zemědělském prostředí. Důvody tohoto poklesu jsou ztráta stanovišť, neudržitelné zemědělské postupy a změna klimatu.
Kathleen Vanhuyse představila práci Flámské myslivecké asociace. Zaměřují se na zvrácení trendu klesajících stavů koroptví. Zřídili 60 lokalit, kde se zabývají navrácením druhu do přírody a spolupracují se zemědělci a environmentálními organizacemi. Zdá se, že populace koroptve se v těchto oblastech zotavuje. Výsledky potvrzují, že nová SZP musí být zaměřena na obnovu biologické rozmanitosti a vytváření kvalitních biotopů, které poskytnou ptákům potravu.
Eric Sicard, předseda francouzské Unie pro obhajobu tradiční myslivosti a místopředseda Národního svazu pro stěhovavé ptáky, upozornil zejména na nutnost snížit množství používaných nebezpečných pesticidů, aby nedocházelo k ničení potravinového řetězce.

Druhá část konference, kterou představil poslanec Franz Obermayr, se zabývala problematikou velkých masožravců, zejména vlků. Thomas Huber, Thomas Pfeiffer a Paolo Sparvoli, předseda Libera Caccia, přiblížili současnou situaci v Rakousku, Francii a Itálii a nastínili uplatňování evropských právních předpisů v těchto zemích. Žádali o vypracování plánu péče o velké masožravce na úrovni EU, přičemž se musí zvážit i ochranný status velkých masožravých druhů, který poskytuje Bernská úmluva.
Konference se zúčastnilo několik poslanců Evropského parlamentu, zástupci zainteresovaných organizací, mysliveckých sdružení a čestný prezident FACE Giovanni Bana.
Podle tiskové zprávy FACE, 5. 12. 2018, redakce

Zdroj fotografie FACE