Medvědice s telemetrickým obojkem vyhledává staré smíšené porosty, živí se lesními plody a hmyzem
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Medvědice Ema, která je od dubna vybavena telemetrickým obojkem, se po celé tři měsíce pohybuje v horách na česko – slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků, kde se vyskytuje nejčastěji. Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá více než 1300 kilometrů čtverečních. Preferuje staré smíšené porosty, ale i zarůstající holiny. Prochází i přes osídlené oblasti, ale zatím nebylo nutné ji aktivně plašit.
Na základě získaných dat vědci zjistili, že primárně využívala lesní prostředí (93 % polohových dat). Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací.
Ema využívá větší území než jiní medvědi
V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce. Za dobu sledování způsobila Ema škody na několika nezabezpečených stanovištích včel, od počátku června však zatím k žádné další škodě nedošlo.
„Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu, že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Medvědice zachycená fotopastí v okolí Smrku na konci června 2019; zdroj: AOPK ČR, CHKO Beskydy
Medvědice se přesunuje i přes hustě obydlené oblasti, lidi ale neohrožuje
Šelma musí při přesunech z jednotlivých pohoří překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo ji tedy potřeba nějakým způsobem aktivně plašit.
Medvědice vyhledává smíšené lesy i zarůstající holiny, živí se lesními plody a hmyzem
Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, jaké prostředí medvědice využívá a čím se živí. „Za poslední tři měsíce jsme si mohli udělat celkem ucelený obrázek o tom, jak a kde medvědice tráví čas. Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti, která jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.
Chovatelé hospodářských zvířat a včelaři musí dbát na preventivní opatření
Přesto, že šelma aktuálně žádné škody nepůsobí, stále platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Tam, kde je to technicky možné, by místní chovatelé měli chránit zejména svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Tento způsob zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžný a účinný. „V chráněné krajinné oblasti Beskydy se totiž nepohybuje pouze medvědice Ema, ale i další medvědi,“ uzavřel František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.
Podle tiskové zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Mendelovy univerzity v Brně a Hnutí DUHA Olomouc, 1. 8. 2018, redakce