Novelizace zákona o myslivosti má za úkol minimalizaci škod zvěří a modernizaci myslivosti

Novela má zavést plánování mysliveckého hospodaření v honitbách podle hodnocení poškození lesů, jehož míru stanoví Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Tímto způsobem určený plán lovu má představovat minimální hodnotu, kterou nebude moci překročit reálný plán, jenž bude nadále závislý na dohodě mezi držitelem a uživatelem honitby. Novela obsahuje zvýšení sankcí za opakované neplnění plánu ze současných 200 tisíc až na 500 tisíc korun.

„Stát a potažmo ministerstvo zemědělství by mělo jednat s péčí řádného hospodáře. Mám teď na mysli ve vztahu ke stavu lesů v ČR bez ohledu na vlastníka,“ řekl Ministr Výborný. Konkrétně uvedl, že do pěti let by ministerstvo chtělo dosáhnout snížení škod na maximální přípustnou úroveň. Únosnou míru poškození má podle Patrika Mlynáře definovat prováděcí vyhláška, ministerstvo aktuálně pracuje s hodnotou tří procent. „Hranice tří procent znamená, že se na většině území projeví významné navýšení lovu,“ doplnil. Dodal, že nejvíce jsou poškozené lesy pohraničních oblastech, například v Krušnohoří se blíží poškození sedmi procentům porostů. Novela má také prodloužit lhůtu, v které může majitel pozemků uplatnit škody způsobené zvěří, z 20 na 60 dnů.

Z hlediska práv vlastníků má novela zavést, že na každých započatých 30 ha obhospodařovaných pozemků bude mít vlastník nárok na vydání jedné povolenky k lovu spárkaté zvěře (omezeno na jelena siku, černou zvěř a holou zvěř ostatních druhů spárkaté zvěře do dvou let věku). Obdržením povolenky však ztrácí nárok na náhrady škod a lovit může pouze na vlastních pozemcích.

„Dospěli jsme k závěru, že ohledně řešení škod půjdeme cestou prevence a vlastníkovi dáme možnost regulovat zvěř na vlastních pozemcích,“ komentoval rozhodnutí ministr.

Vzniknout má informační systém evidence myslivosti, jehož smyslem bude nahradit papírové výkazy. Bude mimo jiné obsahovat kontaktní údaje na zainteresované osoby, rejstřík honebních společenstev, náhrady za přičlenění honebních pozemků, evidenci škod působených zvěří apod. Všechny údaje budou veřejné, kromě odůvodněných případů, kdy by docházelo ke konfliktu s nařízením GDPR. Kontrola lovu bude prováděna také záznamem do informačního systému, jehož součástí bude i fotografie uloveného kusu a poloha. Podmínky záznamů mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu. Úkolem novely bude rovněž navýšení kompeticí státní správy, přičemž zároveň vzrostou nároky na její zaměstnance.

Výčet druhů zvěře, které nelze lovit nebo jsou zvláště chráněnými živočichy, bude převážně převeden do zákona o ochraně přírody a krajiny. Pravidla možného lovu druhů zvěře obsažených ve výčtu bude podle ředitele Mlynáře nastavovat orgán ochrany přírody stejně jako za současné situace. Na základě zákona o myslivosti bude první oslovený k lovu těchto druhů nadále uživatel honitby. „Jdeme tím vstříc požadavku resortu životního prostředí a zároveň to pomůže snížit byrokratickou zátěž pro všechny zúčastněné,“ dodal Mlynář.

V úpravě zákona přibyla možnost lovu lukem, jehož používání má být vymezeno řadou podmínek a bude také podléhat schválení uživatelem honitby. „Objevily se různé návrhy, abychom zakázali některé způsoby lovu. K tomu jsme nepřistoupili. Myslíme si, že rozšiřovat zakázané způsoby lovu není na místě, myslivci sami vědí, jaké způsoby lovu je vhodné využívat. Naopak v souladu s určitým trendem, který je běžný ve většině států Evropy, jeden způsob přidáváme,“ vysvětlil Výborný.

Ohledně možná nejvíce diskutovaného tématu minimální výměry honiteb bylo podle Výborného dosaženo závěru snížit ji na kompromisních 250 ha (pro společenstevní i vlastní honitby s výjimkou státních). Podle ministerstva nehrozí reálné riziko rozpadu na větší množství honiteb s odhadem v řádech několika desítek, maximálně nižších řádů stovek nových.

„Toto rozhodnutí je do značné míry čistě politické. Minimální výměra honitby nemá přímý, ale pouze nepřímý vliv na regulaci počtu zvěře. Ten spočívá v motivaci uživatelů honiteb, aby opravdu hospodařili tak, jak mají a dodržovali plán, včetně regulace přemnožené zvěře. Jinak jim hrozí, že o část honitby přijdou, když si vlastníci vytvoří vlastní,“ zdůvodnil Výborný.

Předchůdce Marka Výborného Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chtěl zákon odeslat Legislativní radě vlády již v červenci letošního roku a některá sporná témata nechat na projednávání ve Sněmovně. Výborný řekl, že předložení novely do mezirezortního řízení bylo odloženo, aby se nejdříve vypořádaly připomínky Ministerstva životního prostředí. Zároveň chtěl o návrhu novely jednat také s nevládními organizacemi a se zástupci vedení koaličních stran.

Nyní po vyřešení vnitřního připomínkového řízení MZe bude ve čtvrtek 2. listopadu návrh novely schvalovat porada vedení resortu, po níž by měl být zveřejněn. Do 15. ledna 2024 je podle ministra Výborného v plánu vypořádání a uzavření připomínek mezirezortního připomínkového řízení a zaslání návrhu na Legislativní radu vlády. V polovině února 2024 by následně mohla být novela projednána vládou, do poloviny července projednána poslaneckou sněmovnou a na podzim senátem. Účinnost zákona by tak mohla nastat od 1. ledna 2025, s tím, že by účinnost částí týkajících se informačního systému evidence byla odložena o dva roky.

Redakce