Plošné hubení hlodavců může ohrozit mnoho živočišných druhů, včetně chráněných

Jedy zabijí hlodavce, ale ohrozí i jejich konzumenty
Rodenticidy, tedy jedy na hlodavce, dostaly zelenou. Nejenom na zemědělské půdě, ale také například v ovocných sadech, vinicích, a dokonce v remízcích a polních příkopech mohou zemědělci plošně rozmisťovat jed, který má zneškodnit hraboše. V období od 5. srpna do 2. prosince zemědělský ústav povolil jed Stutox II s fosfidem zinečnatým. Ten v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.
Přiotráveného hraboše může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava. „Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Plošná aplikace rodenticidů není vhodná
„Je pravděpodobné, že gradace hrabošů by skončila i bez použití chemie. Když už se jedy musí použít, je šetrnější aplikace přímo do nor. Na povrchu se k nim kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ doplňuje Zámečník.
Ptáci, na rozdíl od zemědělců, silný hraboší rok přivítali. Díky dostatku hlodavců mohli dravci a sovy uživit mláďata a posílit populaci. „Objevili jsme rekordní rodinu se sedmi mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají tři až pět. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny.
Jenomže plošná aplikace jedu je povolena i na severozápadě republiky, kde má sýček kmenovou populaci, a na celé jižní Moravě, kterou si letos pro své hnízdění vybraly u nás raritní druhy ptáků, například kalous pustovka. „Nejde ale pouze o ptáky. Návnady jsou hrozbou i pro už tak malou populaci ohroženého tchoře stepního,“ říká Šálek.

Hrabošům se daří na intenzivně obhospodařovaných polích
Podle Zámečníka hrabošům nahrává intenzivní způsob zemědělství s velkými lány. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká Zámečník.

Ornitologové žádají o nahlášení otrávených živočichů
Ornitologové apelují na veřejnost, aby každý nález živočicha na poli s podezřením na otravu hlásila na Českou inspekci životního prostředí – cizp.cz. „Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,“ žádá Zámečník.
Podle tiskové zprávy České společnosti ornitologické, 7. 8. 2019, redakce