Prevence škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření

Ing. Antonín Machálek, CSc. z VÚZT představil zejména metodu vyhledávání srnčat pomocí termovize, která má až 100% úspěšnost. V jejich ústavu vyvinuli speciální postup vyhledávání pomocí termovize zavěšené na výsuvné tyči, která má velký záběr a nahradí tak při hledávání několik dobrovolníků.
Ing. František Havránek, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti seznámil přítomné s úspěšností různých typů plašičů. Jako nejefektivnější se ukázaly plašiče s naprogramovanými změnami světla a hluku, které přiměly zvěř trvale opustit nebezpečnou lokalitu. Při jejich výzkumu se zajímali také o osud srnčat zachráněných při senosečích. Obávali se, že jejich pískání přiláká predátory, a záchrana se tak naopak stane nechtěnou pastí. Srnčata proto opatřili vysílačkami a po několik dnů je sledovali. Jejich předpověď se naštěstí nenaplnila. Všechna sledovaná srnčata přežila a matky je našly.
Možnosti obrany zemědělců před škodami zvěří představil Ing. Jan Štrobach, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Za nejúčinnější metody snižování škod označil vytváření osetých či neosetých mezipásů, vedených nejlépe napříč řádky dominantní plodiny, zmenšení výměry půdních bloků, či střídání vysoké a nízké plodiny. Uvedená opatření myslivcům usnadní lov zvěře na zemědělské půdě. Efektivní jsou také nárazníkové zóny např. na přechodu lesa a pole či pěstování osinatých pšenic na menší výměře půdy.
Za problematické označil honitby se špatně vedenými hranicemi na rozhraní pole – les. Při nutnosti dodržet zákaz lovu 200 m od hranice honitby nelze účinně předcházet škodám působeným zvěří. Při své práci zaznamenal také rostoucí škody působené nutrií říční, které mnozí myslivci chybně považovali za způsobené černou zvěří.
Dr. Ing. Petr Marada z Mendelovy univerzity je zastáncem preventivních opatření. Jedním z nich je osévání odváděcích políček. Na univerzitě navrhli jetelotravní směs, která je pro zvěř obzvlášť lákavá. Zvěři poskytuje dostatek potravy a kryt a ta potom nemá potřebu shromažďovat se na obdělávané zemědělské půdě. Vyhledávání zvěře před senosečí se tak stane pouze doplňkovou metodou pro prevenci škod na zvěři. Políčka slouží zároveň k přerušení dráhy soustředěného odtoku vody a zabraňují tím erozi. Pěstovaná směska je také atraktivní pro opylovače.
Jakub Karas, viceprezident Asociace pro bezpilotní letecký průmysl a zástupce společnosti UpVision, představil využití dronů ve spojení s termovizí pro vyhledávání zvěře před senosečí. Dron srnče zaměří a údaje o jeho poloze zašle do chytrého telefonu či mobilní aplikace senosec.cz. Pomocí údajů o poloze myslivec či zemědělec srnče najde a odnese na bezpečné místo.
Podobně Petr Lněnička z firmy Vertical Images pracuje s termovizí upevněnou na dronu. Testoval různé možnosti, aby bylo hledání co nejefektivnější, protože dron lze použít pouze asi půl hodiny před východem slunce. V noci se totiž nesmí létat, a naopak po východu slunce a ohřátí země už by teplých míst zaznamenala termovize mnoho a nešlo by odlišit, která z nich jsou srnčata.
Nyní firma pracuje zejména na možnostech přenosu údajů o poloze srnčat do tabletu či telefonu, aby co nejlépe mohli navigovat myslivce či zemědělce k místu, kde se srnčata nachází. Chtějí také vyvinout aplikaci, která by polohu srnčete přenesla do autopilotů traktorů a ty by se mláděti samy vyhnuly.
O podrobných výsledcích výzkumů vás budeme informovat v časopise Svět myslivosti.

Ilustrační fotografie Pixabay