Projekt „Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině“

STRUČNĚ O PROJEKTU OWAD
Vlk, který byl historicky vyhuben téměř ve všech státech střední Evropy, se v posledních letech šíří Evropou, v mnoha oblastech se opět vyskytuje a postupně se dostává i na území České republiky. Má status zvláště chráněného druhu a nesmí se lovit. V České republice bohužel dosud nebyl zpracován plán péče o vlka a kompatibilní monitoring jeho přeshraničních populací.
Hlavním cílem projektu OWAD (pilotní studie z česko saského pohraničí), který probíhá na území Karlovarského, Libereckého a Ústeckého kraje (viz mapu), je návrat, udržitelná existence a etablování vlka jako vrcholového predátora v člověkem pozměněné přeshraniční krajině. Dílčí cíle zahrnují přenos znalostí a zkušeností ze Saska, výzkum za účelem pochopení ekologických potřeb vlků v pohraniční oblasti a informování veřejnosti o roli vlka v člověkem pozměněné kulturní krajině střední Evropy.
Koordinátorem projektu OWAD je Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze, partnery Muzeum přírodních věd Zhořelec (Německo), Ministerstvo životního prostředí České republiky a AOPK. Projekt je financován z prostředků EU.

MONITORING A DÍLČÍ VÝSLEDKY
Bližší informace o projektu podali členové řešitelského týmu Mgr. Tomáš Jůnek, Ph.D., Ing. Aleš Vorel, Ph.D, a Ing. Lukáš Žák, kteří popsali, co obnáší výzkumná činnost a jaké jsou dosavadní výsledky.
Monitoring výskytu vlka probíhá s pomocí sítě 40 fotopastí, které jsou postupně instalovány v různých částech zájmového území, v každé zpravidla na jeden měsíc. Snímky jsou následně vyhodnocovány. Je sbírán a geneticky analyzován trus, sledují se stopy, eviduje se stržená kořist vlků, probíhá pozorování v terénu atd. Důležité jsou též ostatní nálezy, především těla uhynulých vlků – nejčastěji po střetech s dopravními prostředky.
V zájmové oblasti bylo zatím nejvíce materiálu získáno ve Šluknovském výběžku, odkud existují první záznamy výskytu vlka (snímky z fotopastí) z roku 2012. Od té doby je území soustavně sledováno. Na Rumbursku byli v roce 2016 zjištěni tři kříženci vlka a psa (mláďata – matka vlčice, otec neznámý). Dnes již nežijí, poslední fotografie je z roku 2017. Ve stejném roce byl vlk zdokumentován v národním parku České Švýcarsko, v Lužických horách a též v Krušných horách. Tři další rozmnožující se smečky žijí v Sasku kolem Šluknovského výběžku. Důkazem je 71 snímků z fotopastí a 31 výsledků genetických testů.
V oblasti Šluknovského výběžku byla provedena potravní analýza vlků. Největší podíl tvoří srnčí zvěř následovaná jelenem evropským a prasetem divokým. Mezi Rumburkem a Šluknovem vlci zdecimovali populaci muflonů a nejistý osud mají kamzíci v Lužických horách. Objevily se též případy stržení hospodářských zvířat.
V odpolední části byli účastníci seznámeni s metodikou sběru dat, aby se mohli případně do projektu zapojit.

DISKUSE
Setkání se zúčastnilo přibližně 50 zájemců, z nich asi polovinu tvořili lesníci a myslivci a polovinu pracovníci ochrany přírody a členové neziskových ochranářských organizací. V diskusi došlo k očekávanému názorovému střetu mezi oběma skupinami ohledně budoucího managementu vlka v naší krajině. Klíčovým materiálem bude plán péče o vlka, který je podle pracovníků ČZU ve fázi dokončování.
Více informací o projektu lze získat na internetových stránkách OWAD - The Wolf Project.
Redakce
Foto archiv redakce a FŽP ČZU v Praze.

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 11/2018.