V Německu spoléhají myslivci a pastevci na vlastní forenzní experty: výsledky ukazují 60 procent vlka, 40 procent psa

Ve Šlesvicku-Holštýnsku došlo v roce 2018 k přibližně 173 vlčím útokům. Dalších 46 útoků nebylo možné vlkům jednoznačně přisoudit, výsledky genetických testů totiž byly nejasné. Až dosud byly všechny vzorky za účelem přesného stanovení DNA odesílány do Senkenbergova institutu ve Frankfurtu. Nově začnou myslivci a chovatelé odesílat vzorky do hamburgské laboratoře ForGen.

V databázi je již 200 profilů DNA
Forenzní vědci z laboratoře zajistili již 200 vzorků DNA. Z databáze budou vycházet při hodnocení nových případů. Původně se odborníci z laboratoře specializovali na lidský genom. U soudu mnohokrát svědčili v případech vražd.

K vlkovi se dostali náhodou
„K vlkovi jsme přišli náhodou,“ říká vedoucí laboratoře Dr. Nicole von Wurmb-Schwark. „Náš kolega je myslivec a mezi svými přáteli má několik chovatelů hospodářských zvířat.“
Všechny odebrané vzorky jsou odesílány na analýzu do Frankfurtu. „Když se však opakovaně neprokázalo, že na zvířata zaútočil vlk, přestože ho pastýři viděli, obrátili se na nás.“

ForGen používá složitější postup
Forenzní vědci z ForGen používají kromě analýzy mateřské DNA (mtDNA) i složitější postup.
„Analyzujeme mateřské a otcovské charakteristiky (STR analýza) na 17 lokusech. Je například pravděpodobnější, že budeme schopni rozlišit i sourozence, přestože často mají stejný první lokus,“ říká Thorsten Schwark.

Stanovení hybridů vlka a psa
Určení kříženců vlků a psů je tedy mnohem přesnější. Zatímco „Senckenberg“ trvá na tom, že v Německu není žádný hybridní problém, ForGen obvykle získá výsledky např. 60 % vlk, 40 % pes, často labrador nebo kavkazský pastevecký pes.
Odborný závěr ForGenu je tedy jasný: „100% vlk se tu stěží vyskytuje. Buď je třeba změnit definici vlka, nebo přijmout hybridy.“
Podle jagdwechsel.com, 29. 7. 2019, redakce