Zastřelil divokého nebo uměle odchovaného vlka?

47letý lovec byl odsouzen za to, že v roce 2015 zastřelil v norském Trysil vlka. Na svoji obranu prohlásil, že se bál, že vlk pokouše jeho psa. Případ sám ohlásil a byl odsouzen na pět měsíců vězení za nelegální odstřel vlka.
Trest si odpykal. Nyní žádá přezkoumání případu, protože nové důkazy naznačují, že vlk nemusel pocházet ze skandinávské divoké vlčí populace, ale mohl být uměle vypuštěn – pravděpodobně ze švédské zoologické zahrady.

Oživení krve
Jeho právník Morten Kjensli objevil nové důkazy, které mohou doložit, že došlo k vypuštění několika vlků do volné přírody.
Dokument, který advokát předložil, je podepsaná smlouva z roku 2012 mezi ruskou a švédskou zoologickou zahradou. Smlouva ošetřovala přepravu čtyř v zajetí odchovaných vlčích štěňat za účelem křížení s divokými vlky. Vlčí štěňata z ruské Karélie měla být do Švédska dopravena v rámci programu švédské vlády na posílení genetické základny švédské vlčí populace. Štěňata měla být zřejmě podstrčena divokým vlkům.
Mads Amundin, koordinátor skandinávského projektu zoologických zahrad, popírá, že by vlci byli v zemi vypouštěni, ale potvrdil dovoz čtyř vlčích štěňat v roce 2012. Vlčata měla být vysazena na oživení krve. To se ale nestalo, protože byla příliš stará. Dvě vlčata podle jeho slov žijí ve švédské zoo, dvě uhynula.

Vypouštění vlků v Rusku
Advokát Kjensli vypátral, že i Rusko mělo program na oživení populace vlků pomocí jedinců, kteří byli odchováni v blízkosti člověka.
Genetické testy předložené u soudu přitom potvrdily, že zastřelený vlk přišel do Norska z ruské Karélie.
Navíc nebyl plachý a choval se podobně jako pes. Možnost, že pochází z ruského programu na oživení vlčí populace, tedy nemůže být vyloučena.
Právník obviněného střelce zpochybnil, že by vlk sám urazil tak dlouhou cestu z ruské Karélie, přes Finsko a Švédsko až do norského Trysil (1200 km). Existují vědecké důkazy, že 100 % vlků, kteří přišli ze Švédska do Norska přes oblast severního Finska, nepřežilo. Naopak neexistuje žádný vědecký doklad toho, že by vlk mohl doputovat z Karélie až do Norska.
Také fakt, že zastřelený vlk měl 1,5 cm silnou vrstvu tuku, neodpovídá tomu, že by měl za sebou tak dlouhou cestu. Podle vědeckých pozorování měli vlci putující po Švédsku i na kratší vzdálenosti vrstvu tuku menší než 3 mm.

Musí být zproštěn viny
Advokát došel k jasnému závěru, že rozsudek proti 47letému střelci musí být znovu přezkoumán. Jasně prohlásil, že genetický původ, chování a fyziologický stav vlka odpovídají zvířeti odchovanému v zajetí.
„Vlk odchovaný v zajetí se nestane přirozenou součástí vlčí smečky a odstřel takového jedince by neměl být trestným činem.“

Podle Deutsche Jagdzeitung, 4/2019, redakce