Jaký vliv má africký mor prasat na společnost? Český vědec získal na výzkum 50 milionů korun

Divoké prase je podle Brože vnímáno jako „trójský kůň“, který šíří nákazu, a kvůli přemnožení žije i v místech, kam se dříve nedostalo. Brož a jeho kolegové se rozhodli využít divočáky jako nástroj pro výzkum vztahů mezi lovci a veterináři. Hodlají zkoumat i komunity lovců a jejich motivace pro lov v několika zemích, konkrétně Česku, Francii, Španělsku, Polsku, Velké Británii a Německu.
Brož upozornil, že ačkoliv se lovecké komunity ztenčují a stárnou, sociální vědci o nich vědí málo. Míní, že v jejich budoucnosti sehrají roli i divočáci, africký mor, nebo veterinární expertíza. „Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,“ uvedl.
Vědci budou pracovat i v Bruselu. Brož řekl ČTK, že bude zajímavé sledovat, jak jsou zásady biobezpečnosti překládány do politik unijních států. „Výhoda ERC grantů je, že nemusíte předvídat výsledky a je tam místo pro překvapení,“ dodal. Výzkum hodlá začít v půli příštího roku.
Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu Akademie věd. Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy Aníbalem Arregui, Mariannou Szczygielskou, Giovannou Capponi a Paulem Keilem. Současný tým tvoří devět lidí.
Podle ČTK a novinky.cz, 10. 12. 2019, redakce