Novela vyhlášky o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

Změnou sazby ze 2 % na 1 % se vypočtená výše škody může po 1. červenci 2019 zvýšit na dvoj- až trojnásobek (závisí to zejména na obmýtí a věku dřeviny při vzniku škody), což vlastníci lesů nepochybně přivítají.
Novelu vyhlášky vydalo Ministerstvo zemědělství (MZe) v dohodě s Ministerstvem financí (MF). Ačkoliv MZe vytvořilo v roce 2015 expertní skupinu pro posouzení návrhu novely škodní vyhlášky, nakonec nerespektovalo doporučení této skupiny, např.:

1. účinnost novely škodní vyhlášky dát do souladu s ustanovením § 55 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti („Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.“), tj. od 1. července 2019,
2. hodnoty výše škody ve vyhlášce stanovit nejen v Kč/m², ale i v Kč/kus, jak jsou uvedeny např. ceny ovocných dřevin v oceňovací vyhlášce MF nebo výše škody v Příručce pro výpočet škod zvěří na jednotlivých sazenicích, stromcích z náletu a stromech (dále příručka), jejíž dotisk uskutečnilo nakladatelství Lesnická práce v dubnu loňského roku,
3. odstranit chybu ve vzorci pro výpočet výše škody ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří.

• Intenzivní ohryz Intenzivní ohryz
• Loupání Loupání
• Vytloukání Vytloukání
• Následky dlouhodobého okusu na smrku Následky dlouhodobého okusu na smrku
• Následky dlouhodobého okusu na buku Následky dlouhodobého okusu na buku
•  

PROBLÉM POČÁTKU ÚČINNOSTI NOVELY ŠKODNÍ VYHLÁŠKY
Takřka všichni vlastníci lesů uplatňují u uživatelů honiteb nárok na náhradu škody zvěří kvůli zjednodušení jednorázově za celé uplynulé jednoroční období, a nikoliv po dávkách. Nabytí účinnosti novely již od 1. ledna 2019 znamená, že vlastníci lesů měli udělat mimořádnou inventuru škod a strávit silvestra počítáním poškozených a nepoškozených jedinců a jejich označováním tak, aby je odlišili od jedinců poškozených v následném období od 1. ledna do 30. června 2019. Stromy s ohryzem kůry by bylo možné označit jiným odstínem vyznačovací barvy, zatímco rozlišování sazenic nebo stromků z náletu poškozených zimním okusem je kvůli jejich početnosti prakticky nemožné.
A tak lze očekávat spory, kdy vlastníci lesů budou uživatele honiteb přesvědčovat, že škody vznikly až po 1. lednu 2019, zatímco uživatelé honiteb budou logicky tvrdit opak.
Okus sazenic a stromků z náletu v zimním období, kdy existují dvojí sazby škodní vyhlášky, není naštěstí v posledních letech tak významný. Letošní zima však byla výjimečně bohatá na sníh, což se může projevit i na větším množství poškozených jedinců. V posledních letech dominuje letní okus, který např. u smrku ztepilého dosahuje intenzity až 95 % (bohužel i v mém lese). S oficiálním vysvětlením tohoto jevu jsem se ještě nesetkal, podle mého názoru to však souvisí s vysycháním krajiny, kdy se již na jaře ztrácejí drobné vodní toky nejen v zemědělské krajině, ale i v lesích. Šťavnaté, křehké letorosty lesních dřevin jsou v létě asi jediným zdrojem vody pro zvěř. A tak se zvěř naučila na neoplocených plantážích vánočních stromků intenzivně skousávat terminální a postranní výhony i smrku pichlavého, a to až do doby jejich úplného zdřevnatění. Takto vzniklá škoda však není předmětem škodní vyhlášky, neboť k ní dochází na nelesních pozemcích.

PROBLÉM SLOŽITÉHO VÝPOČTU VÝŠE ŠKODY
Novela škodní vyhlášky neodstranila složitý výpočet výše škody, který je v ní stanoven pouze v Kč/m² lesního porostu. Pro ilustraci uvádím příklad vyhláškového způsobu výpočtu výše škody.
V monokulturním porostu modřínu evropského absolutní výškové bonity (AVB) 28
ve věku (a) 6 let byl na ploše (P_skut) 0,0100 ha zjištěn skutečný počet jedinců (N_skut) 24 kusů, z toho tři kusy (N_p) zničeny silným vytloukáním.
Škoda ze zničení lesního porostu S₆ – postup podle škodní vyhlášky:
- převod bonitních stupňů: AVB 28 v šesti letech odpovídá 1. relativní výškové bonitě (RVB)
- redukovaná (přepočtená) plocha: RP = N_skut / N_min = 24 / 3000 = 0,0080 ha
- poškozená plocha: PP = P_skut x N_p / N_skut = 0,0100 x 3 / 24 = 0,00125 ha = 12,5 m2
- zakmenění (hustota): B = RP / P_skut = 0,0080 / 0,0100 = 0,8

S₆ = [P₀ + P₁ x (a – 5) + P₂ x (a – 5)² + P3 x (a – 5)³ + P₄ x (a – 5)⁴] x B x PP

S₆ = [17,915513700 – 0,043686400 x (6 – 5) + 0,006327800 x (6 – 5)² + 0,000058000 x (6 – 5)³ – 0,000000600 x (6 – 5)⁴] x 0,8 x 12,5 = 179 Kč

To je příklad výpočtu škody ze zničení tří modřínů „pro jednoduchost“ jen v monokultuře, která však není obvyklá. Modřín jako předrůstavá světlomilná dřevina vyžaduje směs dřevin, což však podle postupu škodní vyhlášky dokáže vypočítat jen málokdo. Bez nadsázky lze tento způsob výpočtu charakterizovat jako úlohu pro nadšeného řešitele hlavolamů, ale nikoliv jako rutinní úkol pro běžného lesníka nebo myslivce.

PROBLÉM CHYBY VE VZORCI PRO VÝPOČET VÝŠE ŠKODY ZE SNÍŽENÍ PŘÍRŮSTU LESNÍHO POROSTU V DŮSLEDKU OKUSU ZVĚŘÍ
Ve vzorci pro výpočet výše škody ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří chybí veličina zakmenění (B), což novela vyhlášky neodstranila. Tento nedostatek lze dokázat na následujícím příkladu:
V monokulturním porostu smrku ztepilého hospodářského souboru 531 ve věku (a) tří let na ploše (P_skut) 1,00 ha (10 000 m²) byl zjištěn:
a) skutečný počet jedinců (N_skut) 2000 kusů, z toho 2000 kusů (N_p) poškozeno okusem terminálu,
b) skutečný počet jedinců (N_skut) 4000 kusů, z toho 4000 kusů (N_p) poškozeno okusem terminálu.

ad a) Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu S_7.2 – postup podle škodní vyhlášky:
- redukovaná (přepočtená) plocha: RP = N_skut / N_min = 2000 / 4000 = 0,5000 ha
- zakmenění (hustota): B = RP / P_skut = 0,5000 / 1,0000 = 0,5

S_7.2 = Z x K₂ x N_p / N_skut x P_skut = 0,7264 x 1,5 x 2000 / 2000 x 10 000 = 10 896 Kč

ad b) Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu S_7.2 – postup podle škodní vyhlášky:
- redukovaná (přepočtená) plocha: RP = N_skut / N_min = 4000 / 4000 = 1,0000 ha
- zakmenění (hustota): B = RP / P_skut = 1,0000 / 1,0000 = 1,0

S_7.2 = Z x K₂ x N_p / N_skut x P_skut = 0,7264 x 1,5 x 4000 / 4000 x 10 000 = 10 896 Kč

Z tohoto příkladu je zřejmé, že výše škody z okusu 2000 sazenic je stejná jako z okusu 4000 sazenic, tj. že škodní vyhláška nadále nadhodnocuje škody v lesních porostech o zakmenění 0,9 a nižším, a naopak v případě zakmenění 1,1 až 1,3 je podhodnocuje.

ZÁVĚR
Ve své znalecké praxi jsem se setkal s nekonečnými soudními řízeními o náhradě škod způsobených zvěří, kdy účastníci sporů podávali odvolání, dovolání a v jednom případě i stížnost k Ústavnímu soudu. V tomto případě však nešlo o problém posouzení výše škody, nýbrž o námitku, že „pachtem dochází pouze k dočasnému přenechání užívacího práva, a proto škoda způsobená zvěří vzniká výlučně vlastníkovi pozemků“. Ústavní soud danou stížnost odmítl jako neopodstatněnou a podobně hovoří i ustanovení § 58 odst. 1 lesního zákona.
V případě soudních řízení, pro která jsem vyhotovil znalecký posudek, daly soudy nakonec vždy za pravdu vlastníkům lesa. Byla to však vítězství pro vlastníky lesa velmi pracná a tvrdě zasloužená. Proto vždy doporučuji dohodu, což ostatně uvádí i ustanovení § 55 odst. 3 zákona o myslivosti: „Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout.“ Ke sjednání dohody napomůže i oboustranná obchůzka poškozených porostů, kdy vlastník lesa ukáže uživateli honitby porosty poškozené zvěří, vysvětlí mu následky způsobených škod a postup pro zjišťování jejich výše.
V souvislosti s obnovou kůrovcových holin lze očekávat zvýšený tlak zvěře na mladé lesní porosty a s tím související škody. Z výše uvedených důvodů je snazší k jejich vyčíslení použít výše zmíněnou příručku a pro škody vzniklé počínaje dnem 1. ledna 2019 vynásobit hodnoty uvedené v příručce následujícími koeficienty:

a) škoda ze zničení jednotlivých sazenic a stromků z náletu (např. vytažením, vyrytím, extrémně silným okusem nebo vytloukáním):

b) škoda ze snížení přírůstu jednotlivých sazenic a stromků z náletu (okusem terminálního výhonu):

Pokud však existuje předpoklad, že se vlastník lesa s uživatelem honitby na výši škody nedohodnou a případ půjde k soudu, nezbývá nic jiného než výši škod zjistit komplikovaným postupem podle škodní vyhlášky. Potom se však může stát, že náklady na vyčíslení škody a náklady soudního řízení budou podstatně vyšší než škoda samotná.
Autor:
Dr. Ing. Miroslav Kubů, znalec, odborný lesní hospodář, vlastník lesa a plantáže vánočních stromků, e mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto Lukáš Kovár a autor

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 5/2019.