Dravce zabíjí kořist plná olova (Lidové noviny)

BERLÍN
Až třetina orlů mořských umírá na otravu olovem. Tak zní verdikt německého týmu, který se tímto problémem zabývá v Leibnizově ústavu pro výzkum volně žijících živočichů. Výsledky studie představili odborníci během nedávného setkání s novináři v Berlíně.
 Vědci v uplynulých šesti letech prozkoumali 259 orlů mořských a zjišťovali, proč uhynuli.
"Každého dravce jsme změřili, zvážili a zrentgenovali. U vybraných jedinců následoval toxikologický rozbor," popisuje Oliver Krone, vedoucí oddělení parazitologie v Leibnizově ústavu.
 Jako hlavní přirozené příčiny smrti vědci určili boje o teritorium a různá infekční onemocnění. Významný podíl ale hraje i člověk. "Často je pro dravce osudná srážka s vlakem či automobilem, kontakt s vedením vysokého napětí a v posledních letech také s turbínami větrných elektráren," uvádí Oliver Krone.
 "S překvapením jsme ale zjistili, že třetinu všech mrtvých ptáků zabila otrava olovem. Dokazují to chemické analýzy i rentgenové snímky, na nichž jsme v žaludku orlů našli kusy spolykané munice," konstatuje Krone.
 Orel mořský se totiž často živí nejen rybami, ale také vodními ptáky, zajíci či uhynulou vysokou zvěří nebo divokými prasaty, které lovci postřelili, ale nedohledali. "Je to logické, poraněná zvířata jsou pro dravce ideální kořistí, protože jsou oslabená a hůř se pohybují," říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.
 Orel spolu s masem pozře i broky, v případě vysoké zvěře úlomky olověných kulí, které se při průstřelu roztříští o kost. Dalším rizikem mohou být podle Kroneho vyvržené vnitřnosti s kusy munice. Jedovaté ionty olova přejdou z trávicího traktu do krevního oběhu a hromadí se v játrech, ledvinách, slinivce a v kostní tkáni.
 Otrava se projevuje poruchami těchto orgánů, špatnou funkcí enzymů a může poškodit i nervovou soustavu. Mezi typické příznaky patří špatná koordinace pohybů, oslepnutí, svalové křeče nebo potíže s dýcháním.

Ani kachní žaludek nestráví všechno

Problém se netýká jen orlů. Před časem odborníci vypozorovali tento jev také u amerických kondorů. "Otravy olovem ale mohou hrozit u všech druhů dravců od střední velikosti, například také u káňat nebo luňáků. U nás výzkum na toto téma neprobíhal, ale situace je podobná jako v Německu, takže předpokládáme, že k otravám ptáků olovem zde také dochází, jenom nejsou zdokumentované," říká český ornitolog.
 Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty ovšem soudí, že na celkové množství dravců nemá olovo kritický dopad. "Navzdory otravám se v jedné lokalitě v Německu rozrostla populace ze dvou původních párů na 200," říká.
 Oba odborníci se shodují, že v České republice představují pro dravce větší nebezpečí nelegálně nastražené otrávené návnady. Lidé je někdy líčí na vydry, kuny a další predátory. "Orel je do jisté míry mrchožroutem, takže ho návnada přiláká. Bývá napuštěna karbofuranem, což je silný jed, dravec zpravidla zahyne hned na místě," upozorňuje Luděk Králíček.
Orli mořští se živí mršinami především v zimě, kdy zamrzají rybníky a nemohou lovit ryby. V Česku hnízdí přibližně 35 párů, především v rybničnatých oblastech, tedy v severních a jižních Čechách. V ostatních lokalitách se vyskytují jen ojediněle.
 Olověné broky ale neohrožují jen dravce. "Otrávit se jimi mohou i vodní ptáci, například kachny nebo labutě," varuje Zdeněk Vermouzek. Sborník "Netoxické broky v teorii a praxi", vydaný v loňském roce ministerstvem zemědělství, cituje několik výzkumů. Dokládají, že se kachně může stát osudným pozření jediného broku.
 "Mohou ho spolknout omylem spolu s potravou, nebo úmyslně jako takzvané gastrolity - trávicí kamínky, které kachny polykají," dodává ornitolog.
 Za normálních okolností ptáci broky rychle vyloučí (dravci je vyhnou) spolu s dalšími nestravitelnými částmi potravy. Jenže jsou na olovo tak citliví, že jim přesto stihne ublížit. "Výzkumy dokazují, že nejohroženější jsou kachny, které sedí na vejcích - mají totiž větší příjem a výdej energie a na přítomnost olova v organizmu jsou citlivější," říká Luděk Králíček.
 Naopak liškám, rysům a dalším predátorům, kteří se mohou živit postřelenou zvěří, olovo tolik neublíží. "Savci nejsou k olovu zdaleka tolik citliví jako ptáci, kteří jsou menší a mají mnohem rychlejší metabolismus," podotýká Oliver Krone.
 Ani kachnám v České republice podle slov Luďka Králíčka olověné broky nezpůsobují komplikace ve větším měřítku. "Na dně zdejších rybníků bývá bahno, kam broky zapadnou, a kachny je spolknou jen výjimečně. V severní Evropě a v Americe je to horší, u jezer s čistým dnem se k brokům dostanou mnohem snáze," vysvětluje Králíček.
Také ocel má své mouchy Jak se dá otravám ptactva předejít? Někteří odborníci apelují na to, aby lovci nenechávali vyvržené vnitřnosti v přírodě. Luděk Králíček v tom ale tak zásadní problém nevidí. "České zákony to přímo zakazují, ale naopak v Německu už pochopili, že vnitřnosti nejsou nijak nebezpečné, pokud nepocházejí ze zvířat napadených vzteklinou, prasečím morem nebo jinou nakažlivou chorobou," říká.
 Ochranáři se podle jeho slov dokonce v některých národních parcích domlouvají s myslivci, kteří vozí uhynulá zvířata, zvěř sraženou automobily a podobně, ale i vyvržené vnitřnosti na speciální místa, tzv. mrchoviště, kam ptáci přilétají za potravou.
 Logickým řešením celé situace by byla náhrada olověného střeliva ocelovým. "V mokřadech se olověnými broky už střílet nesmí, od počátku roku 2010 bude zákonem o myslivosti jejich použití na lov drobné zvěře zakázáno úplně," připomíná Luděk Králíček.
 Ale také toto řešení s sebou může přinést potíže. "Ocelové broky mají jiné vlastnosti, takže si myslivci asi budou muset koupit nové zbraně. Kromě toho mají kratší dostřel a jinou balistickou křivku. Myslivci se tedy budou muset učit znovu střílet," konstatuje Králíček. Výroba ocelových broků je náročnější (a tedy dražší), protože jsou tvrdší a hůř se opracovávají. Při střelbě se zbraně víc opotřebovávají. Dalším problémem může být jejich účinnost. Zkušenosti z Dánska, kde se už začaly používat, naznačují, že se kvůli nim zvýšil počet zmrzačených, tedy postřelených a nedohledaných kachen.
 Komplikace by mohly ocelové broky přinést také dřevorubcům. Broky, které minou cíl, se v lese zasekávají do kmenů stromů, a ocel, výrazně tvrdší než olovo, může ničit pily.
 Výrobci střeliva zkoušejí také další alternativy - broky z vizmutu, zinku nebo slitiny na bázi wolframu. Všechny jsou ovšem výrazně dražší nebo mají jiné nedostatky.
 Vedle broků se novými materiály nahrazuje také munice do kulovnic. Zatímco olověné jádro střely zanechává toxickou stopu a někdy se při srážce s kostí roztříští na desítky úlomků, nové střely z ocele či z mědi, které se už začínají objevovat na trhu, tuto možnost vylučují.

***

Olovo na jídelníček nepatří Dravci často umírají na otravu. Když uloví postřelenou zvěř či kachnu nebo ji najdou uhynulou, spolknou její maso i s olověným střelivem.

Z něj se toxický kov uvolňuje do krevního oběhu a ptáka zahubí. Ochranáři proto apelují na lovce, aby místo olova používali munici z jiného materiálu.

Mezi ohrožené dravce patří i káně lesní

Foto popis: Rentgenový snímek orla mořského, kterého otrávily úlomky olověné střely z kulovnice
Foto popis: Rentgenový snímek orla mořského se čtyřmi olověnými broky v žaludku
Foto popis: Střela z kulovnice se po nárazu na kost srny roztříštila na desítky střepin
Foto Autor - Foto - IZW, ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN

O autorovi: EVA VLČKOVÁ (od zvláštní zpravodajky LN v Německu)