Nižší počet srážek aut se zvěří by pomohl lidem i přírodě (Metro)

Výzkumníci pracují na analýze účinnosti opatření, která mají zabránit střetům vozidel s velkými savci.

Odborníci zkoumají reakce řidičů a také změnu rychlosti jejich jízdy v přítomnosti dopravní značky Pozor zvěř. Statistickou analýzou úmrtnosti velkých savců na silnicích nižších tříd vyhodnocují účinek pachových repelentů i dalších opatření, jako jsou odrazky proti zvěři nebo akustické plašiče. K hodnocení účinku těchto opatření využívají i GPS obojků s bio-logging technologií u označených divočáků. Projekt má být hotový v příštím roce.
Výstupem bude softwarový nástroj na podporu rozhodování, s jehož pomocí budou úředníci státních úřadů a samosprávy schopni posoudit efektivitu navrhovaných opatření na konkrétních úsecích silnic. To povede ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Počítá se také s úsporami financí ze státního rozpočtu.
Narůstající doprava v České republice je příčinou stále častějších střetů vozidel se zvěří. Úmrtnost velkých savců, především kopytníků, stoupá a způsobuje nemalé škody, ať už se jedná přímo o poškození vozidel nebo škody způsobené úhynem zvěře. „Ačkoli se používá řada opatření, která by měla srážkám aut se zvířaty zabránit, zatím se aplikují spíše nahodile a nejsou podložena systematickým výzkumem. Ani jejich účinnost se moc nevyhodnocuje. Také přidělování dotací pro uživatele honiteb, to znamená myslivce, je spíše otázkou zvyklostí, případně se rozdělují podle toho, kde se momentálně objevilo nejvíce hlášených nehod se zvěří. To by měl výsledek výzkumu změnit a celý proces zefektivnit,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR), která projekt podpořila částkou více než osm milionů korun z programu Doprava 2020+.
Výzkumný projekt se skládá ze tří částí. V první se zabývá chováním řidičů, druhá se věnuje zvěři a volbě ochranných opatření a třetí je zaměřena na úřady a vyhodnocování efektivity opatření.
„Sledování chování řidičů probíhá zejména za pomoci radarů pro měření rychlosti. Vytipovali jsme lokality s častým pohybem zvěře, kde jsme nainstalovali radary a prováděli v různých ročních obdobích měření rychlosti vozidel. Některé úseky byly přitom označeny dopravní značkou Pozor, zvěř a některé byly bez ní. V úsecích se značkou nás zajímala reakce řidičů na ni, a proto jsme prováděli měření před značkou a také v určitém odstupu za ní,“ řekl Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu (CDV).
Stejně tak v loňském roce výzkumníci měřili i v úsecích, kde sice značky nebyly, ale docházelo tam ke koncentraci těchto jevů. Letos byly v těchto místech osazeny dopravní značky a proběhla první fáze srovnávacích měření. Druhá fáze začne na podzim. Cílem bude ověřit, jak se liší reakce řidičů na značky, které jsou na místech delší dobu.
Kromě měření v terénu testují reakci řidičů na značku na dopravním simulátoru.
Sledování vlivu opatření na chování zvěře proběhlo dvěma hlavními směry. Jednak sběrem mrtvých zvířat (kadáverů) na vytipovaných úsecích silnic a jednak analýzou dat reprezentujících pohyb zvěře. Sběr kadáverů proběhl v jarním a podzimním období, vždy po sedm týdnů. „Spolupracovníci procházeli přidělené úseky jednou týdně po obou stranách silnice. V případě nálezu sraženého kusu zadávali informaci o druhu do mobilní aplikace Srazenazver.cz,“ přiblížil Bíl.
Sledování pohybu vybraných jedinců prasete divokého pomocí GPS obojků opatřených akcelerometry proběhlo v okolí Kostelce nad Černými lesy. Divoká prasata byla nejprve odchycena do dřevěných pastí a označena sledovacími obojky. „Celkem jsme označili 48 zvířat. Nově vyvinutá hybridní GPS bio-logging technologie zaznamenává polohu zvířete, každých 30 minut posílá data o poloze na server. Pomocí vysoce citlivých akcelerometrů a magnetometrů (frekvence 10 Hz) posléze určíme chování a rekonstruujeme trasu mezi GPS pozicemi. Víme, co zvířata dělají každou vteřinu,“ řekl Bíl.
V místech, kde přechází označení jedinci komunikace, postupně umisťují výzkumníci různé druhy opatření (pachové repelenty, odrazky proti zvěři nebo akustické plašiče), aby studovali reakci zvěře na ně. Zároveň na tato místa u silnic instalují radary, které jim poskytují informace o intenzitě provozu a rychlosti vozidel. „Obojky jsou vybaveny takzvaným drop-off systémem, který ho umožňuje na dálku rozepnout,“ doplnil Tomáš Kušta, proděkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Třetí část projektu spočívá v komunikaci s úřady, které výzkumníci oslovili přes dotazník, aby zjistili, jakým způsobem probíhá výběr lokalit, vlastních opatření a vyhodnocení účinnosti. Na základě údajů o střetech se zvěří z aplikace Srazenazver.cz a portálu nehody.cdv.cz sestavili mapu, která zobrazuje kritické oblasti, kde nejvíce hrozí srážka se zvěří.

Zdroj: Metro, 14. 7. 2022