Obora Lány a jiné paranormální jevy (Právo)

Pro ty, kdo to ještě neví: v Lánech je prezidentská obora, kde se krade, ale zloději dostávají od prezidenta milost. A parlament se naštval a prezidentské kanceláři sebral 30 milionů. Krádežím to sice nezabrání, ale aspoň se rozkrade o pár milionů míň. Zloději ve vedení obory se rozhodli, že si zlost vybijí na zvěři, která v oboře je. S tím, že na ty darmožrouty – daňky, jeleny a divočáky – už prostě není dost peněz. A že musí jejich počty zredukovat.

Málokdo však ví, že obory jsou středověkým přežitkem a v moderní myslivosti už nemají co dělat. Pokud už chce myslivec ulovit nějakou zvěř, tak by to měla být zvěř, která má šanci utéct a myslivec by se měl snažit dostat se jí na kobylku. Pokud je zvěř zavřená za plotem, neliší se to příliš od chovu krav nebo ovcí.

Proti oborám mluví i to, že les v oborách bývá příkladně zničený. Zvěř, ať již přikrmovaná více, nebo m éně, je chována v takových počtech, že les uchránit nelze. A tak paradoxně truc-akce lánských lesníků je snad tím nejlepším řešením pro oboru a zvěř v ní drženou.

Pokud je vám „zviřátek“ v oboře líto, tak vězte, že zde nejsou chována proto, aby svým hopkáním potěšila pana prezidenta či návštěvníky obory, ale proto, aby dříve nebo později skončila na pekáči ať již hradní kuchyně, či v domácnostech managementu Lánské obory.

Podobné je to v oboře Radějov, která se rozkládá v malebném údolí potoka Mandát v CHKO Bílé Karpaty. Uvnitř probíhá intenzivní chov spárkaté zvěře, především daňka skvrnitého. Kromě množství chované zvěře se zde také nachází přírodní rezervace Kútky a několik typů hodnotných lučních i lesních přírodních biotopů s vzácnými druhy rostlin a živočichů. Celé území obory je součástí velké evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.
Územní překryv přírodních hodnot a zájmů o intenzivní využívání vždy představuje principiální střet, především růst přímých i nepřímých negativních vlivů zvěře: sežrané zmlazení dřevin v lese, okousané a oloupané odrostlé stromy, zcela spasený bylinný lesní podrost, rozšlapané mokřady, sežrané téměř všechny kvetoucí byliny v loukách, plošná eutrofi zace území a četná narušení půdního povrchu a s tím související silné šíření expanzivních a rumištních druhů rostlin.

Radějovská obora sice nepatří prezidentské kanceláři, ale v čele obory stojí osoba mimořádných rétorických schopností, disponující téměř neomezenými finančními prostředky, týmem právníků a výbornými kontakty v politické sféře. Časem se problém zašmodrchal v docela slušný gordický uzel, který (jak napovídá historie) je lépe rozetnout než se jej snažit rozplést. Jenže tady to nejde tak lehko, obora je zcela nezávislá na státním rozpočtu.
A poslední příklad je obora Soutok u Lanžhota, která leží v místech, kde se měla vyhlásit CHKO nebo národní park či národní přírodní rezervace, ale není tam nic. Proč? Na „dobře opevněném plotě“ obory si vylámali zuby četní ministři životního prostředí. A to přesto (nebo právě proto), že obora je státní. Dokonce i exministryně Anna Hubáčková, která měla dobrou vůli zde prosadit zákonnou ochranu přírody, neuspěla. Oborní plot nepřekonala.

Zdroj: Právo, 10. 11. 2022