Ministr zemědělství na konferenci k africkému moru prasat (Potravinářský zpravodaj)

Virus se Evropou šíří už 15 let, veřejnost si závažnost problému neuvědomuje.
Úspěšný boj s virem afrického moru prasat (AMP) je možný pouze za předpokladu, že veřejnost bude dostatečně informovaná o
rizicích a preventivních opatřeních v boji s touto nemocí. Na ministerské konferenci k AMP konané 27. 9. v Bruselu to uvedl
ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj je nutné nastavit jasná pravidla pro boj s nákazou a účelně je
komunikovat i vymáhat. Konference se zúčastnila i eurokomisařka Stella Kyriakides.

„S virem afrického moru prasat se Evropa potýká už 15 let. Přesto je stále jedním ze zásadních faktorů odpovědných za šíření
nákazy do nových oblastí člověk. Důkazem jsou zejména skokové posuny nákazy na vzdálenosti i stovek kilometrů tak, jak tomu
bylo i v případě České republiky. Následné vymýcení afrického moru prasat na našem území bylo velmi nákladné a náročné,“
řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Africký mor prasat představuje vážnou globální hrozbu pro chovatele prasat, navazující zpracovatelský průmysl a obchod, ale
také pro populaci prasat divokých a životní prostředí. Zejména vývoj nákazové situace v posledních měsících dokazuje, že nejde
o problém pouze několika zasažených členských států, ale celé Evropské unie.
„Za dobu, kdy se s virem v Evropě potýkáme, jsme se naučili mnohé o jeho vlastnostech, způsobu šíření i možnostech, jak
tomuto patogenu čelit. V řadě oblastí se podařilo zavést účinnou ochranu chovů domácích prasat, ve dvou členských státech se
dokonce podařilo nákazu vymýtit. Česká republika je jedním z nich, přesto nemůžeme ani na chvíli polevit v naší ostražitosti,
protože vir se Evropou nadále šíří,“ uvedl Nekula.
Klíčovou podmínkou boje s AMP je jeho včasné odhalování, a to v populaci divokých i domácích prasat. To je možné pouze v
případě, že veřejnost bude mít alespoň základní znalosti o nemoci. Profese přicházející do kontaktu s prasaty, jako jsou
chovatelé prasat, myslivci , veterináři, pracovníci biologických či asanačních služeb, pak musí umět včas rozpoznat onemocnění
a přijímat odpovídající opatření v případě podezření na výskyt nákazy.
„Bohužel veřejnost si závažnost problému příliš neuvědomuje. Pokud bychom s nemocí nebojovali, hrozil by úplný zánik chovů
prasat v Evropě. Pravidla biologické bezpečnosti chovů ale neznají ani někteří chovatelé. Zkušenosti z řady členských států
ukazují, že rizikové jsou zejména malé chovy prasat. Přitom zavlečení afrického moru prasat do těchto chovů má silně negativní
dopad na celý sektor chovu prasat v celé oblasti,“ upozornil český ministr zemědělství.
Evropa proto musí hledat způsoby a cesty, jak nejúčinněji dostat relevantní informace o rizicích spojených s africkým morem
prasat k různým skupinám obyvatel. Pozitivním příkladem může být informační kampaň Evropského úřadu pro bezpečnost
potravin s názvem „Zastavme africký mor prasat“. Podle ministra Nekuly je však třeba dělat mnohem více – nastavit jasná
pravidla pro boj s nákazou a účelně je komunikovat i vymáhat.
„Úspěšný boj s nákazou je neslučitelný s aktuálním snižováním finanční podpory členským státům. Zajištění adekvátních
finančních zdrojů je z hlediska provádění přísných opatření, edukačních kampaní a sledování výskytu nákazy naprosto
nezbytné,“ řekl ministr Nekula.
Ocenil však význam spolupráce, sdílení informací a zkušeností, ale i koordinaci postupu mezi jednotlivými členskými státy a
Evropskou komisí. Zatímco tíhu kontrolních a eradikačních opatření (tj. směřujících k vymýcení choroby) nesou především
nákazou zasažené členské státy, osvěta, zvyšování biologické bezpečnosti a včasné odhalování nových míst s výskytem nákazy
je dle českého ministra úkolem pro všechny. Na ministerskou konferenci k AMP navazuje jednání ředitelů veterinárních správ
členských zemí EU v Praze. Setkání je rovněž zaměřeno na africký mor prasat jako vážnou evropskou nákazu.
Africký mor prasat je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění prasat divokých i domácích všech plemen a věkových kategorií,
které ve více než 90 % končí smrtí prasete. Nemoc není přenosná na člověka. V současnosti je výskyt AMP u domácích nebo
divokých prasat hlášen u 14 evropských států. Výskyt AMP v daném regionu způsobuje značné problémy chovatelům prasat a
navazujícímu zpracovatelskému průmyslu, což vždy vede k výrazným finančním nákladům a ekonomickým ztrátám – jedná se
zejména o utracení a likvidaci prasat v ohniscích, omezení obchodování v rámci vnitřního trhu nebo v rámci členských států a
třetích zemí, nebo dokonce k potravinové krizi.

Zdroj: Potravinářský zpravodaj, 18. 11. 2022