Kraj Vysočina mezi myslivce rozdělí na dva miliony korun (Havlíčkobrodský deník)

V Uhelné Příbrami by uvítali peníze na podporu kroužku pro výchovu mládeže

Havlíčkobrodsko
Myslivecká sdružení na Havlíčkobrodsku mají šanci získat peníze na svou činnost. Letos totiž dotace na podporu myslivosti opět rozdělují kraje. Ministerstvo zemědělství se po roce vrátilo k osvědčené praxi a administraci dotací přiblížilo zpět k žadatelům.
"Dotace mají pomoci zlepšit životní prostředí zvěře, podporu ohrožených druhů zvěře, oborní chovy zvěře se vzácnými druhy a poddruhy, dále jsou určeny na použití loveckých dravců v ochraně rostlin, preventivní veterinárně léčebné akce a na zdolávání nákaz v chovech zvěře nebo chov loveckých psů a loveckých dravců," vyjmenoval vysočinský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.
V případě Vysočiny je vyřizováno zhruba 150 žádostí požadující částku vyšší než 1,5 milionu korun. "Dotace bychom uvítali. Určitě by to byly dotace na chov loveckých psů a na prevenci nakažlivých chorob v honitbě. Zatím se naštěstí žádné nemoci u zvěře neobjevily. Pokud bude do budoucna možné požádat o dotace, rádi bychom toho využili, ale až po poradě celého našeho mysliveckého spolku," konstatoval například Josef Sedlák z Mysliveckého sdružení Oudoleň.
Podporu myslivců ze strany kraje vítá i Josef Matoušek z Přibyslavi, který je členem mysliveckého spolku v Žižkově Poli. "Budu mluvit jen za sebe. Co myslivci potřebují, jsou dotace na prevenci léčby vnitřního parazitního onemocnění u srnčí zvěře. Léky se míchají do krmiva pro zvěř, myslivci je musejí kupovat a ty léky jsou drahé," vysvětlil Matoušek.

Nejvíc žádostí bývá koncem září
"O dotaci žádají uživatelé honiteb průběžně poté, co je předmět příspěvku zrealizován. Lze očekávat, že nejvíce žádostí přijde na konci září, kdy musí být podána žádost za činnosti uskutečněné v předchozích dvanácti měsících," přiblížil Zdeněk Chlád.
Podle jeho informací jsou podporována například rovněž odchytová zařízení na prasata divoká nebo nové betonové nory na lov lišek. Cílem této podpory je napomoci redukci stavů vybraných druhů zvěře, která je na vysokých početních stavech, což z mnoha důvodů nejsou myslivci schopni dostatečně ovlivnit. S návrhem, jak využít smysluplně "myslivecké dotace", přišel například tajemník Pavel Veverka z Klubu přátel Řádu svatého Huberta.
Klub má svoje členy v Uhelné Příbrami na Chotěbořsku. "Krajské dotace na podporu myslivosti by měly být využívané i na práci s mládeží. Problém je ten, že zkušení myslivci stárnou a těžko za sebe hledají náhradu. V Uhelné Příbrami pracuje kroužek mladých myslivců, jeho členy jsou děti, které mají o myslivost zájem. Právě v jejich řadách by mohli vyrůst lidé, kteří budou vědět, že myslivost není jen trofejní střelba, ale také péče o honitbu, přírodu a zvěř. Takové aktivity je třeba vyzdvihovat a přimlouval bych se za to, aby na podporu budoucích myslivců z řad mládeže krajští úředníci mysleli," zdůraznil Veverka.

Myslivost učí zodpovědnosti
To potvrdil i Lukáš Kalenský ze Sázavky. "Myslivost učí člověka nebýt lehkomyslný, neboť každá chyba se vám vymstí," konstatoval muž, který je členem mysliveckého spolku už devět let. "Myslivost je ale především o práci, údržbě krmelců krmení zvěře. Já jsem si za celých osm let vystřelil z flinty jen párkrát, a to většinou do terče. Spíš než s flintou v lese potkáte myslivecký spolek na poli některého zemědělského družstva na brigádě při sběru kamení, protože na oplátku nám zemědělci přenechají krmení pro zvěř," konstatoval Kalenský.
Myslivost je koníček náročný na čas i peníze. Zájemce o členství v některém mysliveckém spolku musí být nejdřív adeptem a pak složit náročnou zkoušku. Velkou radost nedělají myslivcům ani staré předpisy a nařízení. Honitbu si musejí myslivci pronajímat a platit za ni nemalé peníze, přitom o tuto honitbu pečují a investují do její údržby. Příprava a plánování honu se musí provádět půl roku předem, ale v den D pak stačí, že se někde v lese těží dřevo a hon se ruší. Různé organizace a spolky čerpají dotace z Evropské unie, ale myslivcům málokdo něco dá. Myslivci v Sázavce dostávají podle Kalenského podporu od obce.
"Ministerstvo zemědělství v posledních letech rozděluje mezi uživatele honiteb asi 12 milionů korun ročně. V rámci Kraje Vysočina se v roce 2012 vyřídilo 113 žádostí a celková částka byla okolo jednoho a půl milionu korun, v roce 2013 přišlo 144 žádostí s požadavkem na 1, 573 milionu korun. V roce 2014 dotace kraj neadministroval. Pro letošní rok se očekává podobný zájem o podporu myslivosti jako v letech předchozích," upřesnil Jiří Bartoš z odboru životního prostředí a zemědělství Kraje Vysočina.
Myslivost v České republice, právě pro svoji jedinečnost, byla Ministerstvem kultury České republiky zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví Česka. Pro svůj význam zasluhuje myslivost právem ochranu a podporu ze strany státu. Proto je také podporována poskytováním příspěvků na vybrané myslivecké činnosti.