Přemnožení divočáci ničí pole (Klatovský deník)

Zemědělci musí spolupracovat s myslivci

Klatovsko
Počty divokých prasat stále kolísají. Loni jich bylo v republice méně než předloni, kdy jejich počet byl kolem tři a půl tisíce kusů.
Letos se podle jednatele mysliveckého spolku Klatovy Pavla Martina dá předpokládat, že jejich počty budou vyšší, než jak tomu bylo předloni. To je prý z části zaviněno způsobem hospodařením zemědělců.

Ideální podmínky
"Černá zvěř je permanentně přemnožená, a to nejen v naší republice, ale také v zahraničí. Má naprosto ideální podmínky. Pěstují se především technické plodiny, jako je například kukuřice. To by nebyl ani takový problém, ten je však v tom, že kukuřici pěstují ve velkých lánech. V nich se prasatům daří. Mají tam dostatek potravy, zároveň si tam dělají kaliště. Zkrátka nic je nedonutí vyjít ven a myslivci zkrátka nemají šanci odstřelu," vysvětlil Martin.

Nemají predátora
Kromě člověka nemá černá zvěř přirozeného predátora a zároveň má velkou reprodukční schopnost. "Ve věku dvanácti měsíců může být samice oplodněná. To znamená, že vlastně sele už může mít selata. Což je ale nepřirozené. Bachyně může mít selata dvakrát za rok, a právě tím se jejich populace zvedá. Dospělá silná bachyně může mít i deset selat a oplodněná může být prakticky celoročně, což dříve nebývalo. To je hlavním důvodem jejich přemnožení," řekl Martin s tím, že prasata škodí především zemědělcům. Při hledání potravy v polích ryjí, znehodnocují plodiny a způsobují vysoké škody. Za ty je zodpovědný majitel honitby a částečně i majitel daného pozemku. Musí proto také udělat opatření. 
Řešením podle Martina je hojný odstřel mladých kusů, naopak odstřel dospělých kňourů by mohl být kontraproduktivní. Pomoci by měla i změna způsobu hospodaření.
"Určitě je mnoho preventivních opatření. Dnes jsou například různé chemické repelenty, které znemožní zvěři naoznačenou plochu vejít. Ale i na to si zvěř postupně zvykne a nijak ji to neodpuzuje. Ideální by bylo, pokud by zemědělci zmenšili plochu výsadby, popřípadě po domluvě s myslivci nechali pruhy bez vysetí, kde by byl možný odstřel. Je možné také omezit výsadbu technických plodin v blízkosti lesů," poradil Martin.
Dodal, že divoká prasata se stala obtíží i ve městech. Jsou velmi přizpůsobivá a inteligentní. Už si zvykla i na přítomnost lidí. "Dokonce se vyskytují i na těch sídlištích v Praze, která jsou v blízkosti polí," dodal Martin.
Divoká prasata napáchala škody například v Zemědělském družstvu Měčín. Napadají pole s kukuřicí, která slouží jednak jako krmivo pro zvířata, ale také jako materiál do bioplynové stanice.
"Na preventivním opatření proti černé zvěři spolupracujeme s místními myslivci. Ti vytvářejí pachové zábrany. Před sklizní také sečeme na polích pruhy, pomocí kterých myslivcům umožňujeme odstřel zvěře. Množství výsadby se snažíme omezovat, nicméně musíme mít dostatečné množství kukuřice do bioplynové stanice a zároveň do krmiva," řekl ředitel družstva Ondřej Řezníček. Dodal, že podle něj by bylo řešením schválení celoročního odstřelu černé zvěře.