Bobři po řece Moravě obsadili i celou Olšavu (Slovácký deník)

Chráněná zvířata působí největší škody na Uherskobrodsku u Bojkovic a Drslavic

Slovácko
Velké škody v podobě ohlodanýchkmenůa zcela svalených stromů mají na svědomí bobři, kteří aktuálně způsobují vrásky na čele zejména starostům na Uherskobrodsku. Zvířecí řádění letos nejvíce odnesl břehový porost na řece Olšavě. Nejproblematičtější situace panuje v Drslavicích, Bojkovicích a jejich okolí, kde se bobři v poslední době úspěšně zabydleli.
"Žijí u vodárenské nádrže na potoce Kolelači, kde mají hnízda. Kdo jde kolem, vidí tam okousané a popadané stromy, které po nich zůstávají," poznamenal bojkovický rybář Radek Mikeska.
Stopy bobřích zubů nesou také olše a vrby v Drslavicích. "Poškozené stromy jsme zaznamenali hlavně v místě přítoku potoka Holomně do Olšavy," potvrdil starosta Drslavic Rostislav Mihel.
Minimálně jedno zvíře, které podle tamních rybářů dosahuje úctyhodných rozměrů, se pohybuje u "štěrkáče" v Topolné, kdemupadlo za oběť několik mladých stromů.
"Sice už v tomto místě takřkanemáco zlikvidovat, ale přehryzal tři čerstvě vysazené stromky. Na ně rybářům nevystačilo oplocení a než ho zajistili, bylo po stromech.
Bobří zuby jsou jako nůžky," popsal Ladislav Botek, starosta Topolné, kde bobři opakovaně ničili porost a stavěli hráze už v minulých letech.
Podle Gabriely Tomíčkové, mluvčí Povodí Moravy, jež má situaci na starosti, přesný výskyt bobrů záleží na břehovém porostu.
"Ten mu chutná, takže zvíře migruje, a je proto každý rok někde jinde. Aktuálně se vyskytuje prakticky už v celém povodí Olšavy i Moravy," uvedla Gabriela Tomíčková. Možnosti, jak stromy uchránit, jsou však velmi omezené. "Bobr je chráněný, takže jej musíme tolerovat," pokrčila rameny Gabriela Tomíčková.
Zásahu se bobři nevyhnou až v případě, kdy si vytvoří nory v ochranných hrázích nebo sami ve vodních tocích hráze vytvoří. "V těchto případech hrozí povodňové nebezpečí při protržení hrází a s tím související škody, které mohou jít až do stovek milionů korun," upozornila mluvčí Povodí Moravy.
V přírodě jsou přitom bobři vítaným návštěvníkem. "Přirozeně omlazují břehový porost tam, kde se o to nestarají lidé. Navíc v okousaných stromech, které spadnou, žijí různé druhy hmyzu, které se nikde jinde nevyskytují," připomněl klady bobřího výskytu odborník na tyto živočichy Vlastimil Kostkan z Univerzity Palackého v Olomouci.
Bobr evropský se na území jižní a východní Moravy plošně šíří už více než dvacet let. Ačkoliv se jedná o chráněného živočicha, vyhláška Zlínského kraje z roku 2013 oprávněným osobám povoluje likvidovat jeho nory a bobří hrady i hráze.
"Výjimku lze uplatnit od 1. března do 15. dubna a od 1. srpna do 31. října. Vpřípadě ohrožení veřejného zdraví či jiného veřejného zájmu nebo možnosti vzniku závažných majetkových škod časové omezení neplatí," stanovuje vyhláška, kterou vydal odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.
V případě škod způsobených bobry mohou obce požádat Zlínský kraj o jejich proplacení. Zdrojem financí je v tomto případě státní rozpočet.