Za čtvrt století u nás vyhynulo nebo zmizelo sedm druhů ptactva (Právo)

Vymírající a mizející živočišné druhy není jen zahraniční problém týkající se exotických tvorů. O donedávna běžně se vyskytující zvířata přicházíme i u nás.

Právu se podařilo zjistit, že během posledních 25 let z Česka zmizelo hned sedm druhů zvířat, pokaždé ptáci.
Pro porovnání, za posledních čtyři sta let u nás vymřeli jen dva druhy savců (norek evropský a zubr), tři druhy ptáků a devět druhů ryb. Aktuální údaje dal pro Právo dohromady Jan Plesník ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ve volné přírodě tak už na našem území neuvidíme hnízdit vodní ptáky ostralku štíhlou a poláka malého.
Z dravců se u nás ve volné přírodě už nevyskytuje poštolka rudonohá a nenarazíme ani na stepního opeřence dytíka úhorního. Chybí tu i krásně zbarvený mandelík hajní a nenachází se u nás už ani ťuhýk menší a ťuhýk rudohlavý.
Z Česka mizí vzácní ptáci hlavně kvůli nedostatku potravy způsobenému nadužíváním insekticidů a také už nemají kde bydlet, protože zemědělci už léta místo mozaiky políček pěstují lány jedné plodiny. Jako druh však naštěstí většinou ještě žijí v jiných evropských zemích, zejména v Maďarsku.

Vrací se orli a bobři
"Všichni ptáci jsou limitováni dvěma faktory. Za prvé je to prostě potrava, ta musí být nejen početná, ale i dostupná, a za druhé musí mít hnízdní příležitosti," vysvětlil Plesník, co je příčinou jejich vymizení.
Naopak úspěchem českých ochránců přírody je podle Plesníka třeba návrat orla mořského, který má v Česka už 87 hnízd. Po sto letech se na naše území vrátil také orel skalní. Zatím se tu usídlil jeden pár.
Po zákazu lovu bobra evropského se povedl ochráncům husarský kousek, protože jejich populace výrazně vzrostla, nyní jich u nás žije zhruba 4000 kusů. (Pokračování na str. 3) Za čtvrt století u nás vyhynulo nebo zmizelo sedm.
Rys ostrovid byl znovu v Česku vysazen na počátku 90. let. Šlo o 18 jedinců ze slovenských Karpat, v roce 1998 jich bylo až 150. Jenže kvůli pytlákům nakonec zůstalo v Česku odhadem pouze 60 až 90 rysů.
Do řek se vrátil losos obecný, jehož populaci není možné spočítat. Jenže u nás existují také nejméně desítky dalších druhů zvířat, rostlin a hmyzu, kterým hrozí vyhynutí a Agentura ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí je zařadila na červený seznam kriticky ohrožených.

Také sysel obecný a užovka stromová
Ten se aktualizuje zhruba každých deset let, naposledy to bylo v roce 2003 a nový by měl být do konce roku 2015.
Na záchranu kriticky ohrožených zvířat dává stát ročně podle Jana Šímy z ministerstva životního prostředí zhruba deset miliónů korun.
Agenturou připravené záchranné programy mají za cíl zastavit pokles populace například dříve běžné perlorodky říční, hnědáska osikového, sysla obecného a užovky stromové.
Sysel obecný byl ještě v 50. letech minulého století považován za škůdce. Jenže ti potřebují krátce posekané plochy, aby spolu mohli komunikovat, případně vyhlížet možného predátora, a to se nedaří. Mj. v pražské zoo se proto snaží o jejich umělý odchov. Užovka stromová žije hlavně v chatařských oblastech a často ztrácí život na silnicích. Ochránci se ji proto snaží vrátit do přírody budováním líhnišť a péčí o její biotop.
Například perlorodek ubývá, protože stárnou a decimují je sběrači, kteří se snaží najít poklad, znečištění vody a nepomáhají jim ani povodně.
Perlorodky jsou tak citlivé na kvalitu svého prostředí, že voda, v níž žijí, musí mít ještě méně kovů, než jaké jsou limity pro kojeneckou vodu. V současnosti tedy dochází k revitalizaci vybraných řek, polopřirozenému odchovu perlorodek a k opravě koryt řek po povodních.

***
Zmizelé a ohrožené druhy v Česku

Zmizelé
 
Mandelík hajní (Coracias garrulus)
Mláďata tohoto druhu nemají prachové peří, ale rovnou jim roste krycí peří. V případě ohrožení mláďata nepříteli ukazují fialovou vnitřní stranu křídel a stříkají na něj své exkrementy.

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)
Hnízdí ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků, třeba havranů nebo strak.

Ostralka štíhlá (Anas acuta)
Proti ostatním kachnám se při hledání potravy nepotápí celá, ale do vody strčí pouze svůj krk.

Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus)
K životu potřebuje velice suchou krajinu s nízkým porostem. Nejvíce aktivní je v noci.

Polák malý (Aythya nyroca)
Je vynikající letec i plavec, ve srovnání s ostatními poláky se tolik nepotápí. Samec má bílé zornice, samička je má tmavé.

Ťuhýk menší a ťuhýk rudohlavý (Lanius minor a Lanius senator)
Jsou pěvci a zároveň dravci. Svoji kořist napichují na ostny a větvičky, proto se jim říká masojídci. Navíc mají proužek přes oči, takže vypadají jako malinkatí banditi.

Kriticky ohrožené

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna)
Asi nejvzácnější český motýl, který byl jednu dobu dokonce na území Česka vyhuben. Je legislativně chráněn a v současnosti se vykytuje pouze ve dvou malých koloniích v Polabí.

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
V mládí je schopná tvořit perly, musí ovšem dojít k jejímu poranění. V Česku je populace perlorodek starší a příliš se nemnoží, a proto je tu šance najít perly velice nízká.

Užovka stromová (Zamenis longissimus)
O tomto hadovi jsou v Evropě zmínky staré 2500 let. Podle legendy byla užovka stromová převtělením boha lékařů Aesculapa, protože měla zachránit Řím od morové nákazy. Proto je tento had symbolem všech lékařů a farmaceutů (společně se svým druhem obtáčí hůl).

Sysel obecný (Spermophilus citellus)
Pro svůj život potřebuje pozemky s kratším porostem, aby když se postaví na zadní, viděl nepřítele. Při ohrožení vydává hvízdavé zvuky.
Mizí hlavně kvůli nedostatku potravy způsobenému nadužíváním insekticidů.