Myslivci už svařují klece na přemnožené divočáky (Horácké noviny)

TŘEBÍČSKO
Peníze na podporu chovu zvěře v honitbách, na krmivo, na hnízdní budky pro kachny i dravé ptáky a třeba i na zařízení, sloužící k odchytu přemnožených divočáků, od letošního roku opět rozděluje Kraj Vysočina.

"Dotace mají pomoci zlepšit životního prostředí zvěře, podporu ohrožených druhů zvěře, oborní chovy zvěře se vzácnými druhy a poddruhy, dále jsou určeny na použití loveckých dravců v ochraně rostlin, preventivní veterinárně léčebné akce a na zdolávání nákaz v chovech zvěře nebo chov loveckých psů a loveckých dravců," uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.

Políčka pro zvěř
Podpora míří třeba i na vytváření mysliveckých políček, kde dotace činí pět tisíc korun na hektar. "Jsou to jedny z mála finančních prostředků, které jsou k dispozici pro myslivce jako uživatele honiteb. Políček děláme hektar a půl každý rok, takže to je sedm a půl tisíce korun. Máme prostě tři pozemky, každý rok ta políčka sejeme. Většinou jde o nějaké směsky kukuřice, ječmen, hrách, slunečnice, krmná kapusta, aby měla zvěř na výběr. Podmínkou je, že políčko musí zůstat přes zimu, To znamená, že se oseje zjara zpravidla později než běžné zemědělské pozemky, takže plodiny i později vzejdou. Zvěři slouží přes zimu a na jaře se políčko zaorá a může se oset znovu," vysvětlil Tomáš Sedláček, který je členem Mysliveckého spolku Okarec-Třesov.

Umělé nory na norky
Myslivci si za poskytnuté dotace mohou pořídit třeba i umělé nory na lišky a sklopce používané na odchyt u nás nepůvodních živočichů, jako je norek americký. Je to z hlediska mysliveckých spolků poměrně dost peněz, proto možnost získání dotací každý rok využívá třeba jen na Náměšťsku dvacet až třicet uživatelů honiteb. V dnešní době celospolečenské poptávky po snižování stavů černé zvěře si myslivci pořizují hojně pasti na divočáky. Záleží na uživateli honitby, jak k problému přistoupí a co přesně udělá. Není určeno, jak přesně odchytové zařízení musí vypadat. "Může vypadat jako velký sklopec, třeba jako velká klec. Svařuje se obvykle z kari sítě a je vybavená padacími dvířky s nějakým nášlapným zařízením jako spouštěcím mechanismem. Anebo to může být třeba malá ohrádka v lese z kůlů, kam vleze bachyně se selaty a odchytí se nějakým spouštěcím mechanismem, který zvěř uvolní," vysvětlil Ing. Sedláček.
Myslivecké spolky mnohou získat tisíce až desetitisíce korun. U klecí se přitom snížila výměra, na kterou lze klec pořídit. "U nás také pořizujeme dvě další klece na odchyt černé zvěře a budeme dělat další dvě betonové nory na odchyt lišek.
Dnes můžete mít jednu klec na 250 hektarů. Takže kdo má tisíc hektarů honitbu, může si takové klece udělat čtyři. Dotace na jednu klec činí 8 tisíc korun, to je celkově 32 tisíc. Záleží i na tom, jak si ji pořídí, někteří myslivci si ji vyrábějí sami, ale jsou dnes i firmy, které klece vyrábějí, protože vědí, že poptávka v tomto směru existuje," objasnil Sedláček.

Jeden a půl milionu
Ministerstvo zemědělství v posledních letech rozděluje mezi uživatele honiteb cca 12 milionů korun ročně. V rámci Kraje Vysočina se v roce 2012 vyřídilo 113 žádostí a celková částka byla 1 440 000 korun, v roce 2013 přišlo 144 žádostí s požadavkem na 1 573 000 korun. V roce 2014 dotace kraj neadministroval. Pro letošní rok se očekává podobný zájem o podporu myslivosti jako v letech předchozích. V tiskové zprávě Kraje Vysočina ze 6. srpna se také uvádí, že "Ministerstvo zemědělství se po jediném roce vrátilo k osvědčené praxi a administraci dotací přiblížilo zpět k žadatelům."

Venhoda - je to k horšímu
S tímto tvrzením ovšem ostře nesouhlasí jednatel Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Třebíč Josef Venhoda: "Když to bylo na ministerstvu zemědělství, tak chodili lidi sem do budovy, kde jsem třeba i já. A teď budou jezdit do Jihlavy? To je úplně postavené na hlavu. Býval tady na bývalé poliklinice v Třebíči pracovník Jiříkovský z Jihlavy. Toho odvolali, zrušili detašované pracoviště a teď je to všechno v Jihlavě. Zřejmě podle hesla- Co nejblíž k lidem. Je to zkrátka úplně obráceně, než by to mělo být, bohužel ne k lidem, ale proti lidem! Já si myslím, že je to k horšímu!! Každý bude muset jet vyřizovat s papíry do Jihlavy. A když je budou mít špatně vyplněné, budou tam muset jet znova. To je o ničem. To je moje stanovisko."
S názorem jednatele Venhody nesouhlasí vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu Jiří Bartoš: "To je věc relativní. Žádosti sem žadatelé nevozí, až na výjimku. Ti, kteří jsou buď poblíž a nebo mají náhodou cestu, tak to při něčem jiném vyřídí souběžně. Zavedená praxe je, že žádosti jsou posílány standardně poštou. Myslím si, že s tím problém dál nebude. A že by to mělo nějaký negativní vliv na to, že by žádostí bylo méně, nebo že by o ně myslivci ztratili zájem, tak nemyslím, že by to tak bylo. Prostě praxe se vrátila ke stavu, který byl v předchozích letech." S tímto tvrzením souhlasí Ing. Tomáš Sedláček, který je vedoucím odboru státní správy lesů a myslivosti na městském úřadě v Náměšti: "Pokud ty žádosti letos bude vyřizovat kraj, tak je to pro nás jednodušší. Protože zemědělská agentura, která to řešila loni, tak s tím neměla žádné zkušenosti a bylo to trošku komplikovanější."