Divočáky střílejí myslivci za odměnu, přesto jich je moc (Mladá fronta DNES)

Přemnožení divočáci se ve vedru stahují do bahnišť i kukuřice.
Myslivci kromě plánovaných odstřelů využívají odchytové klece, a někde přispívají na patrony lovcům.

STŘEDNÍ ČECHY
Přesně před týdnem začala lovecká sezona. Přemnožené divočáky, kterých je podle odhadů v kraji na třicet tisíc, ale myslivci zatím střílejí výjimečně. V tuto dobu jim to zakazuje zákon. Do akce mohou jít pouze v případě, že je technika pryč a místo je dobře zajištěné. "Řeší se to většinou tak, že zemědělci neposečou celý lán, ve zbylém porostu zůstanou prasata, která si myslivci mohou vyhnat a odstřelit," vysvětluje jednatel myslivecké jednoty v Benešově Vojtěch Poslušný. K plánovaným masivním odstřelům tak dojde až koncem léta a na podzim.
Divoká prasata přitom právě teď opouštějí své úkryty v obilí. Zahlédnout je může být snazší než jindy. "Vzhledem k letošnímu extrémnímu suchu se nerozeběhnou jen tak po lese. Snaží se najít nějaký vlhký a chladnější úkryt. Přímé nebezpečí od nich nikomu nehrozí," ujišťuje Poslušný.
Zemědělci v průběhu žní pomalu sčítají škody, které přemnožená černá zvěř napáchala. "Škody za zválená pole a louky jdou do statisíců, situace se nelepší, divočáků je stále moc. Máme s tím problémy, pokud je louka u lesa, je často úplně přeoraná," popisuje potíže se zvěří předseda zemědělského družstva Nečín Josef Koukolíček.
Zničenou úrodu na středočeských lánech monitoruje agrární komora, která usiluje o masivnější odstřel divočáků.
"Škody jsou velké a rok od roku rostou. Máme vlastní mysliveckou komisi. V poslední době se hovoří třeba o střelbě bez omezení a také o využívání techniky s takzvaným nočním viděním," představuje některé z variant odstřelu analytik agrární komory Jiří Felčárek.
Kromě úrody páchají na řadě míst kraje prasata škody také v obcích a občas se objeví i ve městech.
"Stane se, že kombajn prase vyplaší, a pokud je blízko zástavba, vystresované zvíře tam zabloudí. Pak může být nebezpečné, protože ve strachu i útočí," říká Jiří Pour z mysliveckého sdružení Severka Podmokly s tím, že jde o krajní situaci. "Prase je velmi racionální tvor, nejprve řeší odpočinek, úkryt a potravu. V lese se v současné době v podstatě není čeho bát." Ani jinak se jich ale lidé nemusí bát.
"Prasata mají trochu jiné starosti, hledají vlhké rokliny, nějakou tu bažinku," dodává Pour.

Placený odstřel v Mníšku
Dlouhodobě mají potíže s přemnoženou černou zvěří, která pobíhá po ulicích, v Mníšku pod Brdy. V městečku obklopeném hustými lesy ale našli další recept, jak se nežádoucích návštěvníků postupně zbavovat.
Myslivcům vyplácí tamní mikroregion takzvané zástřelné. Princip je jednoduchý: kdo skolí divočáka, dostane 200 korun, třeba na patrony. Od ledna již na zástřelném vyplatili 23 600 korun.
"Praktikujeme to v celém mikroregionu Mníšecko a osvědčilo se to. Do druhé poloviny roku počítáme s ještě větší částkou a tím také s větším množstvím odlovených prasat," říká vedoucí kanceláře starosty a mluvčí radnice Miloš Navrátil s tím, že vysoký stav divokých prasat v lokalitě trvá.
"V současném suchém počasí se zatím černá zvěř drží ve vlhkých místech a u lidských obydlí se tolik neobjevuje. Počítáme ale, že to přijde později, nejspíš s ochlazením," dodává Miloš Navrátil a upozorňuje, že v místech, kde není možný odstřel, používají myslivci takzvanou odchytovou klec. "Máme ji k dispozici rok a už jsme chytili šedesát prasat," konstatuje.
Omezit současné vysoké počty černé ale podle myslivců není vůbec jednoduché.
"Proti nám stojí inteligence prasat a jejich rozmnožovací schopnost. Nyní právě selata dorůstají a mají na polích stále dost krytu. I proto zatím počty divočáků nijak výrazně neklesají," vysvětluje Pour.