Lázeňskou Třeboň obsadili myslivci (Právo)

Členové i příznivci Hubertova cechu obsadili v sobotu lázeňské město Třeboň. Na rozlehlém pódiu na náměstí vábili myslivci jeleny, pasovali nováčka na lovce i probírali myslivecké zvyky.
Na ty je odborník Oldřich Tripes, který vydal už několik publikací. "Ženy, které mezi nás myslivce patří, nosí například na hony také klobouky a také je při troubení a při úctě k zvěři smekají. Ženy jsou naprosto rovnocenné a musí dodržovat stejné zvyky jako muži," vysvětloval početnému publiku Tripes. Následně pasoval jako bývalý hospodář z oblasti Trhosvinenska a Todeňské hory na lovce daňků Ladislava Šachtu, který svůj první kus ulovil nedávno právě tam. "Rozhodně to nebylo moje první pasování, ale už jich mám za sebou desítky. Ceremoniál má přesná pravidla, která se musí dodržovat, takže to vypadá vždycky stejně," podotkl po aktu, při kterém nechyběl meč, připravená slova ani přípitek Tripes. Dále upozornil, že do Třeboně se přišly bavit stovky lidí.
"Děláme akce i jinde, ale musím říci, že v Třeboni je o nás velký zájem, což potvrzuje i dnešek, kdy mé vystoupení sledovaly stovky lidí v publiku, a bylo patrné, že i lázeňské hosty myslivost zajímá," konstatoval Tripes.
Součástí čtvrtého ročníku akce s názvem Myslivecká Třeboň byl však i rozlehlý trh a nechybělo ani vaření dobrot na pódiu. Oproti předchozím ročníkům se vařilo i přímo na rozlehlém pódiu, když svůj guláš předvedl kuchařský mistr Petr Šíma, který je stříbrným medailistou z gulášového festivalu v Maďarku, kde bylo 180 soutěžících. "Takovou dobrotu jsem snad ještě nejedl. Je vidět, že Šíma nezískal ocenění jen tak a rozhodně nelituji, že jsem do Třeboně vyrazil. I když je pořádné vedro, myslivost mě zajímá a dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí," konstatoval při ochutnávce guláše Pavel Skála z Českých Budějovic.

Zvěř v lese kvůli vedrům trpí
Akci plnou zábavy však myslivcům kazilo úmorné vedro, a to nejen kvůli náročnosti vystoupení řečníků, ale také především kvůli tomu, že v lese trpí zvěř.
"Zvěř to má v těchto dnech strašně těžké. Když si sednu u Komařic na posed, tak tam zmateně pobíhají srnky, chovají se úplně jinak a hledají vodu. Protože potok, který teče kolem mé chalupy je vyschlý. Zvěř se nemá kde napít a ráno líže rosu," konstatoval Tripes s tím, že jí pomůže jedině vytrvalý déšť.