Tip na výlet: obora Lány (Mělnický deník)

Lány
Naučná stezka k Lánské oboře. Na naučné stezce jsou připraveny zajímavé informační tabule prezentující místní lesní flóru a faunu. Součástí naučné stezky je ukázková část obory s vyhlídkou, kde je možné pozorovat zvěř v jejím přirozeném prostředí.

Otevírací doba vyhlídky
Otevřeno je od května do září: středa, čtvrtek 15 - 20 hodin; sobota 14 - 21 hodin; neděle, svátky 10 - 20 hodin.

Z historie Lánské obory.
Historicky doložený zájem českých panovníků o Lány se váže k 16.století. Císař Rudolf II.nechal přestavět lánskou tvrz v lovecký zámeček a i další panovníci tam pak často zajížděli.
Nevýhodná byla skutečnost, že revír nebyl ohrazen a zvěř přecházela do smečenského revíru. I další majitelé panství se potýkali s úbytkem zvěře a pytláctvím. Hrabě Valdštejn nechal v roce 1713 oplotit všechny revíry v severním oblasti Křivoklátského panství.
V té době to byla největší obora v zemi.
V roce 1812 bylo rozhodnuto, že se dosavadní velká obora rozdělí na dvě menší. Vznikla tak Lánská obora s revíry Lány a Ploskov pro zvěř vysokou a Řevničovská obora pro zvěř černou. Revíry Novodomský, Hanský a část Luženského byly určeny pro nerušenou lesní kulturu a v těchto revírech bylo množství zvěře zredukováno na únosnou míru.
Dřevěné ploty obory přestaly plnit svůj účel a bylo přikročeno ke stavbě kamenné zdi z opuky na severní hranici obory od Pusté Dobré až k dnešní luženské lesní správě a pile. Stavba zdi trvala deset let, vysoká byla dva metry a dlouhá sedmadvacet kilometrů. V Lánské oboře bylo chováno pět set až šest set kusů vysoké zvěře, z nichž mělo být ročně odstřeleno třicet až čtyřicet jelenů a stejný počet starých laní. Život v oboře se řídil honebním řádem z 5.září 1817.

Pamětihodná místa
V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. O Zajícově dubu píše Alois Jirásek v díle Mezi proudy a situuje do těchto míst i divadelní hru Kolébka.
Na Červené mýti je takzvaný. Dohodový dub. Pod ním sjednal prezident T. G. Masaryk s jugoslávským králem Alexandrem I. Malou dohodu. Na křižovatce cest k Červené mýti a na Klíčavu býval takzvaný. Masarykův kámen na památku toho, že touto cestou prezident Masaryk rád jezdil na koni a později kočárem.
V lánské oboře se ještě nacházejí zbytky koněspřežné dráhy z Dejvic do Lán.