Za nové stromy dají miliony. Zahradníky však trápí sucho (5plus2)

Projekt, jaký v České republice nemá obdoby, dokončují v Drnholci. Na výsadbu nových stromů a keřů získali 44 milionů korun.
 
Kdysi území plné remízků a alejí, ale později hlavně ohromné lány polí. Okolí Drnholce, jehož tvář změnilo intenzivní zemědělské obhospodařování, znovu rozčlenily zelené plochy. Městys dává do výsadby stromů a keřů 44 milionů korun. Jde o vůbec největší projekt tohoto druhu v České republice. Zhruba na šedesáti hektarech plochy přibylo přes sto tisíc keřů a několik tisíc stromů.
Socializace venkova v 60. a 70. letech minulého století znamenala obrovský zásah do krajiny. Teď se krajina vrací v čase. Aleje, remízky, biokoridory, zatravněné pásy - to vše krajinu opticky rozbije. Obří projekt v hodnotě mnoha milionů korun přitom městys nic nestojí.
"Podařilo se nám získat stoprocentní dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Proto jsme si mohli dovolit tak velký projekt. Obecní rozpočet by samozřejmě takovou částku neutáhl," říká Jan Ivičič, starosta Drnholce, který ročně hospodaří s rozpočtem, jenž je v porovnání s náklady projektu jen asi dvojnásobný. Projekt Drnholečtí připravovali bezmála tři roky, než se jim podařilo na dotaci dosáhnout. Osazovat začali na jaře a hotovo by mělo být do konce září. Odborná firma už vysadila tisíce stromů, keřů a trávou osela stovky metrů čtverečních ploch. "Teď je potřeba vše zaplotit, aby se k novým výsadbám nedostala zvěř a neokusovala ji. Vzhledem k tomu, že projekt zabírá asi šedesát hektarů plochy, je to opravdu náročné," naznačil starosta.

Lepší vzduch i stav půdy
Zeleň vsazená do krajiny bude mít řadu pozitivních dopadů. "Dojde ke snížení objemu splavů půdy a eroze, snížení rychlosti a výsušnosti větrů, snížení ničivosti přívalových dešťů, zlepšení hygieny krajiny snížením prašnosti, snížení sumy teplot krajiny ve vegetačním období, zlepšení vlhkostních charakteristik a tak dále," nastínil v podkladech pro projekt jeho autor Jan Machovec.
Pro zvířata se zlepší prostupnost krajiny i možnosti hnízdění. Zlepšit by se měly i početní stavy zvěře - například zajíců a koroptví.
Obec si teď bude muset dát záležet na tom, aby se vysazené dřeviny dobře uchytily a rostly. Jan Ivičič odhaduje, že péče o zelené plochy bude v následujících letech stát městys statisíce korun. "Nebude to malá částka. V průběhu následujících tří, možná i pěti let se budeme muset starat o výsadbu opravdu intenzivně. Stromy budeme muset ošetřovat, vyžínat pod nimi trávu a hlavně zalévat, což nám dělá největší problém už teď," naznačil starosta s tím, že už nyní jezdí od řeky Dyje k osazeným plochám a zase zpět několikrát denně cisterna s vodou. A zahradníci zalévají, zalévají a zalévají. "Jižní Morava a konkrétně také Mikulovsko jsou velmi suché oblasti," říká Ivičič a shodují se s ním i odborníci ze serveru Intersucho, který sucho mapuje celorepublikově a aktuální hodnoty poměřuje s daty z posledních padesáti let.
Jejich poslední výstup z 27. týdne letošního roku není příliš pozitivní pro celou Českou republiku. A sucho na Moravě jde do extrému. "Pokud jde o míru intenzity sucha, tedy porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010, zaznamenali jsme zřejmé odchylky půdní vlhkosti zejména na východě České republiky. Situace se v porovnání s minulým týdnem zhoršila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, má 83 procent území jak v povrchové vrstvě, tak obdobně i v celém profilu. Výrazná anomálie se nyní vyskytuje na území všech moravských krajů," popisují v týdenní zprávě.

Co v Drnholci zasadí
Keře - 106 tisíc kusů (dřín, svída, hloh, brslen, ptačí zob, zimolez, trnka, krušina olšová, vrba, šípková růže atd.)
Stromy alejové - 2350 kusů
Stromy odrostky - 1000 kusů
Stromy poloodrostky (do 120 cm) - 13 000 kusů (javor, olše, habr, jasan, jabloň, topol, třešeň, mahalebka, střemcha, planá hrušeň, dub, jeřáb, lípa, jilm atd.)