Myslivecká naučná stezka pro děti (Valašský deník)

V sobotu, týden před prázdninami, pozval Myslivecký spolek Janová - Ústí děti na vycházku. Na vycházku, která byla o něčem mnohem víc než jen o túře v okolí Janové.
Naplánovaný odchod na 8:30 hod. od Obecního úřadu Janová vypadal ještě několik minut před hodinou H docela tristně. Na místě srazu přešlapovali takřka jen myslivci, pořadatelé akce. Do myslí se vkrádalo zklamání, že nad zajímavou procházkou opět zvítězila lenost, počítače, televizní pohádky nebo hry. Což by byla opravdu velká škoda, protože akce myslivců z Janové a Ústí jsou tradičně velmi kvalitně připraveny.
Nicméně akademická čtvrthodinka, kterou dali myslivci možným opozdilcům, se určitě vyplatila. Do lesů tak vyrazila celkem početná skupina dětí, rodičů a dalších příznivců mysliveckého spolku. Počasí k vycházce bylo ideální. Ani zima ani horko, chvíli slunce, chvíli zase mraky. Skupina dorazila k první naučné zastávce. Jejím předmětem poznání byli lovečtí psi. Majitelé chlupáčů předvedli dětem dokonalý výcvik svých věrných čtyřnohých přátel, aport, reakce na povely a podobně. Děti se také dozvěděly o loveckých psech mnoho nového a zjistily, že přítel myslivce není jen tak lecjaký pes. Na druhou stranu, jeho výjimečnost vyžaduje pánovu neustálou pozornost. Pes a myslivec jsou přátelé, kteří si navzájem pomáhají.
Od psího stanoviště se výprava rozdělila na dvě skupiny, aby se děti mohly v klidu soustředit na další zajímavosti z přírody a mysliveckého života. Jednotlivé zastávky od sebe dělilo tu půl kilometru,tu kilometr celý,takže vždy perfektně vypočítaná vzdálenost pro obnovu sil. Ovšem nikoliv pro děti skotačící a plné života, jako spíše pro jejich doprovod. Další zastávkou byla ukázka různého paroží a lebek zvěře spárkaté, tedy vyjma divočáků, zajímavosti o jejich postupném růstu nebo naopak shazování. Otázky jen pršely, jak od dětí, tak dospělých. Člověk by si myslel, že například srna je pro děti na Valašsku celkem obyčejné zvíře. Ale mnozí z přítomných poslouchali téměř s otevřenými ústy, kolik zajímavostí může skrývat jen jejich paroží.
A vyrazilo se k další zastávce. Zde se představily lesní šelmy či spíše jejich kožichy, a další, pro laika ne zcela běžná zvěř. Opět si obě skupiny vyslechly řadu novinek ze života zvěře. Poněvadž výprava již urazila notný kus cesty, nabídli myslivci všem účastníkům doplnění energie v podobě košíku velkých a šťavnatých jablek. Po krátké zastávce následoval pochod k dalšímu překvapení. Tentokrát na děti čekaly hádanky. Těžké hádanky, kdy jim v mnoha případech nemohli napovídat ani rodiče. Byly zde totiž vystaveny vzorky místně rostoucích dřevin. A poznat druh stromu z kusu polínka je mnohem záludnější než vidět živý strom. Nicméně i přesto řada dětí překvapila svými znalostmi. Vlastně ani ne. Vždyť děti na Valašsku, především ty z vesnic, mají kolem sebe různé dřeviny téměř pořád. Do lesa kousek a doma se taktéž topí v mnoha případech dřevem. Ale stejně můžou být rodiče na znalosti svých ratolestí pyšní. Zvláštní pozornost přitahovaly šišky cizokrajných jehličnanů. Zde byly děti odměněny podomácky upečeným slaným pečivem a minerálkou, aby byly připraveny na závěrečnou část naučné stezky.
Tentokrát především chlapcům až přecházel zrak. Další zastávkou byla totiž výstavka opravdových mysliveckých zbraní. Brokovnice, kulové zbraně, kulobroky, kozlice nebo dvojky, různé typy nábojů. Ale ještě předtím musely děti uhodnout, jaká zvířátka jsou na obrazcích. Taky se mohly podívat, jaké stopy zanechává to které zvíře. Tentokrát za sladkou odměnu. Vysokou známku hodnocení výkladu dávaly myslivcům našpicované uši a vykulené oči dětí i mnohých dospělých. A byl zde cíl vycházky. Špekáčkové hody. Jak je u myslivců zvykem, mohl si, kdo chtěl opéci špekáčků, co hrdlo ráčí. Pomůcky byly připraveny, obslužný pult nabízel všechny potřebné pochutiny a několik druhů limonád a minerálek. Myslivecký spolek Janová - Ústí na pohodlí svých příznivců myslí po všech stránkách.
To však pořád ještě nebyl konec dětských her a radovánek. Na děti i dospělé čekal vzduchovkový lov divočáků a střelba na větrem rozhoupané plechovky. A světe div se, řada dětí se trefovala opakovaně. Takže žádná náhoda, ale opravdové umění. Ty menší děti si mezitím skládaly maxipuzzle. V závěru si ještě zasoutěžily na správné odpovědi, které byly opět oceněny. Vycházka s myslivci z Janové a Ústí byla jako vždy perfektně připravenou akcí s důrazem na spokojenost zúčastněných na prvním místě.