Ničí populaci rysa (Zemědělec)

Od konce 90. let minulého století klesá počet rysů na území České republiky. Na vině je hlavně nelegální trofejní lov. Populace rysů dosáhla v letech 1996 až 1998 svého novodobého maxima v počtu až 150 jedinců, podle odhadů ministerstva životního prostředí se v současnosti ale pohybuje mezi 60 až 80 jedinci. "Kvůli nelegálnímu lovu začal resort více spolupracovat s policií v regionech, kde se rys vyskytuje," řekl před časem ministr Richard Brabec.
Pokles je podle něj významný. "Důvody jsou dva. Tím prvním je nelegální lov, byť rys je chráněné zvíře a nesmí se střílet, je řada indicií, že je tu jednoznačně nelegální pytláctví," uvedl Brabec. Podle vedoucího oddělení druhové ochrany na MŽP Jana Šímy musí být policie schopna lépe zajistit důkazy pytláctví, což je často obtížné. Veřejnost také nesmí pytláctví tolerovat, dodal.
Za druhý důvod úbytku Brabec označil snižující se prostupnost krajiny pro rysa, který má obrovský akční rádius, denně urazí až sto kilometrů. Šelmě třeba vadí, že krajinu rozdělují silnice.
Za poslední čtyři roky šlo do monitoringu velkých šelem z dotací zhruba 86 milionů korun. Podporu ochrany velkých šelem umožňuje Evropská komise také v programu LIFE pro životní prostředí a klima, do roku 2017 je v něm na přírodu a biologickou rozmanitost vyhrazeno 21 miliard korun. To je polovina z celého rozpočtu pro podprogram životní prostředí. Novou výzvu z něj vyhlásí Brusel k 1. červnu.
Z nového operačního programu má do roku 2020 jít na péči o vzácné druhy 129 milionů korun. V dalším přeshraničním projektu Trans Lynx navrhuje MŽP 55 milionů korun, který bude monitorovat velké šelmy.
Naopak pomalu se začíná na českém území dařit vlkům, jejich smečku odhalily fotopasti na Kokořínsku, osamělého jedince zmapovaly na Šumavě. To podle Šímy dokládá, že stav české krajiny není tak kritický jako třeba v Nizozemsku. Podle něj musí stát podniknout kroky k tomu, aby se stav české krajiny dále nezhoršoval a alespoň zachoval.
Ministr zdůraznil spolupráci s ostatními státy na sledování chování zvířat i edukaci veřejnosti. "Jde o to, přesvědčit lidi, že velké šelmy neznamenají v lese žádné nebezpečí a nemusejí se jich bát," dodal.