Vlčí hlídky slaví letos úspěchy i bez medvěda (Horizont)

Pohled na rysa, tetřeva a puštíka udělal lidem radost
Po medvědech v regionu ani vidu, ani slechu. Tak by se dalo popsat letošní jaro. Zatímco loni už huňáči loupili ve včelích úlech a šlapali po záhonech česneku, nyní je ticho po pěšině.
"Opravdu je to tak. Nemáme žádné zprávy o pohybech medvěda v Beskydech. V roce 2012 jsme měli hodně nálezů, které dosvědčovaly jeho přítomnost, v roce 2013 nic a vloni se opakoval rok 2012. Takže to vypadá, že se sem vracejí ze Slovenska co dva roky, nebo je možné, že šelmy někdo upytlačil," sdělil ekolog z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Dodal, že na druhou stranu mají medvědi obrovský rádius pohybu. Od dubna v Tatrách sledovali jednoho medvěda. Během měsíce zvládl "navštívit" Maďarsko i Polsko. To znamená, že ušel 370 kilometrů.
Kutal zmínil, že i když medvěd není na pořadu jara, rysí a vlčí hlídky, které pomáhají chránit a mapovat výskyt velkých šelem, mají za sebou další úspěšný ročník. Kromě stovek důkazů o přítomnosti velkých šelem měly letos štěstí na setkání s divokým rysem a dalšími vzácnými zvířaty. Dušan Rybář se rysích hlídek zúčastnil i se svým dvanáctiletým synem Simonem. Při stopování starších rysích stop si všimli rysa, který poklidně seděl na nedaleké skále a pozoroval je. Byl vzdálený pouhých 30 metrů.
"Setkal jsem se s bájným tvorem obklopeným záhadami a zvěstmi o krvelačné bestii - rysem. Čím více jsem se přibližoval, čím více jsem se cítil jako kořist, tím více jsem si uvědomoval, že všechny mýty o tomto tvoru jsou nepravdivé. Nestála přede mnou krvelačná bestie, nýbrž člověku neškodný, úctyhodný obyvatel lesa," poznamenal Rybář.
Jindy "hlídkaři" narazili na ohroženého a plachého tetřeva hlušce či jednu z nejvzácnějších sov České republiky, puštíka bělavého. Tyto jedinečné zážitky svědčí o tom, že v české krajině doposud zůstávají kouty divočiny, které poskytují domov vzácným druhům zvířat a rostlin.

Vyšla kniha Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku
"Dobrovolníci v terénu fungují jako prevence proti pytláctví, zároveň získávají data o výskytu velkých šelem - za poslední sezonu organizátoři evidují více než pět stovek nálezů stop nebo trusu. Vzorky exkrementů a srsti pak odborníci z univerzit a dalších výzkumných institucí využívají pro speciální analýzy, například genetické, které pomáhají lépe odhadnout stav populací velkých šelem v České republice," vysvětlil Kutal.
Data vlčích hlídek vědci uplatnili například ve studii publikované v prestižním vědeckém časopisu Science nebo v nové knize Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku.
Práci vlčích hlídek přibližuje také nový dokumentární film Jana Svatoše Causa Carnivora, který měl 13. května premiéru v Praze. "Za 15 let monitoringu v Chráněné krajinné oblasti Beskydy jsme kromě množství pobytových znaků velkých šelem zaznamenali i pokles kladení masitých návnad, tedy i snížení rizika pytláctví. Je také potěšující, že počet lidí, kteří jsou ochotni se do ochrany vzácných šelem zapojit, se stále zvyšuje. Je to signál, že náš vztah k velkým šelmám se dlouhodobě zlepšuje a to je pro budoucnost našich šelem velmi důležité," uzavřel ekolog.