Sovy se po roce vrátily do Borových Lad (Prachatický deník)

Šumava
Zítra zahájí svou třetí sezonu velmi úspěšný projekt Správy Národního parku Šumava, který vznikl v rámci zoologického programu. Jsou jím soví voliéry v Borových Ladech.
Návštěvníci se již dnes mohou těšit na ptačí obyvatele sovích voliér. Ti se po zimní přestávce, kterou strávili v Záchranné stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci, vrátili do již známého prostředí v úterý odpoledne.
Petr Juha a Kristýna Falková ze stanice v Klášterci převezli do Borových Lad celkem dvanáct sov a tři poštolky. Větší druhy sov musely do přepravních boxů, menší ptáci přečkali ve zdraví přejezd z Klášterce do Borových Lad v lepenkových krabicích. Ty pak opustili ptačí obyvatelé sovích voliér vzápětí, jak se otevřela dvířka.
Poněkud nejistě si nový dočasný domov prohlížel zbrusu nový obyvatel jedné z voliér. "Soví voliéra je rozdělena do šesti částí, ve kterých mohou zájemci vidět zhruba osm druhů sov. Letos na ně čeká jedna novinka, kterou je sovice sněžní. Ta patří k větším druhům sov, kterou jsme sice získali již v loňském roce, nicméně krátce před ukončením sezony sovích voliér v Borových Ladech, proto jsme rozhodli, že ji necháme již v Klášterci," uvedl Miloš Juha, náměstek ředitele Správy NP Šumava a vedoucí odboru přípravy projektů.
K dalším druhům, které si budou mít možnost návštěvníci prohlédnout, patří výr velký, puštík bělavý, sovy pálené, kalousi ušatí, sýc rousný a také puštíci obecní. V Klášterci se sice nachází stanice pro handicapovaná zvířata, jejímž hlavním úkolem je pomoci návratu zraněných jedinců zpět do volné přírody, nicméně většinu sov získala Správa NP Šumava ze zoologických zahrad. "Většinu exponátů jsme získali ze zoologických zahrad, například z Hluboké nad Vltavou, nebo z Plzně a jsme rádi, že nám sovy deponovali do stanice zdarma, abychom tak mohli prezentovat většinou místní druhy sov," doplnil Miloš Juha.
Na zahájení třetí sezony sovích voliér se těší nejen zaměstnanci Správy, ale především návštěvníci Národního parku Šumava. jejich zájem totiž roste. "V prvním roce navštívilo soví voliéry v Borových Ladech přes šedesát tisíc návštěvníků, v loňském roce už to bylo dokonce přes osmdesát tisíc lidí. A to za pět měsíců, kdy jsou soví voliéry v provozu," poznamenal Miloš Juha.
Soví voliéry v Borových Ladech jsou otevřeny od prvního května do posledního září, navíc pouze šest dní v týdnu. O to více těší rostoucí zájem veřejnosti. "Provoz sovích voliér je nastaven tak, že v pondělí je jakýsi sanační den, který slouží údržbě areálu. Od středy do neděle je otevřeno od devíti do sedmnácti hodin. A v úterý máme otevřeno od dvanácti do jednadvaceti hodin. Chceme tak návštěvníkům umožnit sledovat určité večerní projevy sov a také krmení," říká Miloš Juha.
V pěti měsících loňské sezony padl také rekord denní návštěvnosti. V jeden den navštívilo soví voliéry v Borových Ladech 1280 lidí. "To je neskutečné číslo a povalka, která vede sovími voliérami, byla prakticky kompletně zaplněná," dodal.
Pokud se týká péče o sovy, příliš se neliší mezí tím, jakou jim věnují pracovníci záchranné stanice v Klášterci a co vyžadují v sovích voliérách. "Krmení zůstává stejné, i když je pravda, že ve stanici nemají takový hlad. Je to z toho důvodu, že tam mají dokonalý kryt před povětrnostními vlivy, jsou v menším prostoru a nemá na ně vliv ani přítomnost návštěvníků, jako je tomu v sovích voliérách. Je tedy možné snížit krmnou dávku. Nicméně se řídíme tím, zda nechávají sovy zbytky," říká Kristýna Falková.
Naproti tomu v sovích voliérách mají sovy i poštolky možnost se více proletět a prostředí na ně více působí, ať už je to vlivem velkého počtu návštěvníků, ale také proto, že mohou reagovat na přirozené nepřátele, které menší druhy sov mohou zahlédnout skrze ochrannou síť. Podle toho se zvyšuje i krmná dávka.
Návštěvníci mohou v jednotlivých sekcích sovích voliér zahlédnout i vydlabané kmeny se stříškou. Jak ale dodává Kristýna Falková, sovy je příliš nevyužívají, a to ani ve stanici v Klášterci. "Přirozenější je pro ně spíše využít smrčky, větve nebo skály, které ve voliérách mají. Budky slouží více méně jen jako kryt pro případ, kdyby se chtěla sova skutečně z nějakých důvodů ukrýt," vysvětluje. A sovy, stejně jako poštolky, nepřijdou ani o část per. letky jim totiž není potřeba zastřihávat. "Soví voliéry jsou postaveny tak, že zajišťují sovám jednak ochranu proti predátorům zvenčí a současně je to zabezpečení proti tomu, aby uletěly. Navíc sovy, které tu máme, už jsou zvyklé i na manipulaci spojenou s jejich převozem do stanice a do sovích voliér. A všechny sovy jsou vlastně od mala zvyklé na přítomnost lidí, takže se neplaší, jako ptáci v záchranné stanici," dodává Kristýna Falková.

Soví voliéry
Areál se nachází v obci Borová Lada zhruba 150 metrů od parkoviště u Vltavy a vede k němu povalový chodník. Před vstupem do areálu je několik herních prvků pro nejmenší návštěvníky. Na okraji areálu je umístěn vstupní objekt s expozicí pro detailní informaci o prezentovaných druzích s drobným zázemím obsluhy. Návštěvní trasa mezi jednotlivými voliérami je řešena pomocí dřevěné stezky s rozšířenými pozorovacími místy. Do voliér je samostatný přístup z hlavní stezky. Vlastní voliéry jsou zavěšeny na lanové konstrukci s dřevěnou jehlanovitou podporou a maximální výškou zhruba patnáct metrů.