Některé úhyny zvěře byly rekordní (Vyškovské noviny)

Vyškovsko
Takřka katastrofální bilance z roku 2013, kdy myslivci v okrese místy ulovili až o dvě třetiny méně divoké zvěře než obvykle, se pro loňský rok neopakovala. Stav zvěře sice vzrostl, přesto stále nedosahuje čísel, na která byli myslivci v minulých letech zvyklí.
"V porovnání se statistikou starou tři čtyři roky se stále pohybujeme pod průměrem. Na Slavkovsku myslivci ulovili 483 zajíců, přes 1300 bažantů a takřka 300 kusů srnčího. Rekordní byl počet odstřelených divokých prasat: těch bylo 320. Co nás ovšem trápí, je stále se zvyšující počet uhynulé zvěře. V některých případech byl také rekordní," poznamenal myslivecký hospodář ze slavkovského odboru životního prostředí Jaromír Kamínek.

Uhynuly stovky
Například srnčího loni na Slavkovsku uhynulo na 102 kusů, zajíců pak takřka 140. A to jsou jen případy, o kterých se myslivci dozvědí. Podle Kamínka se jedná o vůbec nejvyšší čísla, která myslivecké hospodářství dosud zaznamenalo. Na svědomí je má mimo jiné i to, že zvířata stále častěji končí pod koly aut.
Statistiky to potvrzují. V roce 2013 řidiči vyškovskému územnímu odboru policie nahlásili 35 případů střetu s divokou zvěří. Loni už jich bylo 56. "Ve skutečnosti ale došlo k mnohem většímu počtu střetů. Nehodu nahlásí řidiči většinou jen tehdy, když to potřebují kvůli pojišťovně. Jiní z místa prostě ujedou," upřesnila mluvčí vyškovské policie Alice Musilová.
Zákon nicméně neporušují, nejsou totiž viníky nehody. Nezákonné jsou teprve případy, kdy sraženou zvěř šofér naloží a odveze.
Jeden zvlášť smutný případ se nedávno přihodil u Drnovic. "Dostala se k nám zpráva o kamionu, který srazil březí srnku. Měla v sobě tři mláďata, což je rarita," zmínil pracovník vyškovského odboru životního prostředí, který má na starosti myslivost, Pavel Smejkal.
Zvěř je podle něj stále víc vyrušovaná člověkem a v tom důsledku často končí na silnici. "Spolu s necitlivou zemědělskou výrobou je doprava největším nepřítelem divoké zvěře," je přesvědčený Smejkal.
Pokud jde o zemědělství, označil jeho kolega František Vrbacký dnešní pole za zelené pouště. "Pěstuje se v obrovské míře řepka, slunečnice a obilí. Když k tomu připočteme velkou chemizaci, vzniká prostředí, které je pro zvířata de facto úplnou Saharou," podotkl Vrbacký.
Stejně tak jako s působením člověka, ani s vlivy zemědělství nelze mnoho udělat. Máto na svědomí mimo jiné dotační politika, která pěstování pro zvířata nevhodných plodin podporuje, například kvůli hojné poptávce po bioplynu. Lidé si prý zase kolikrát neuvědomují, co můžou napáchat jedním venčením psa. "Vyvenčit neznamená nechat ho nutně pobíhat po okolí, jak se mu zlíbí. Je vhodné mít psa v lese na vodítku, jinak je zvěř s dalšími a dalšími pejskaři prakticky neustále vyplašená," poukázal Kamínek.
Smejkal dodal, že psi často nejen udáví menší zvěř nebo uženou větší, ale také narušují snůšku některých ptáků.
S tím se však lesní obyvatelé potkávali i v minulosti. Otázkou tedy je, proč je situace stále horší. "V naší polní honitbě značně ubývá například zajíců. A na koroptve skoro už ani nenarazíme. Proč je situace stále bídnější, lze jen odhadovat. Otázkou se zabývá řada odborníků. Co proti tomu podniknout, úplně přesně nevíme," posteskl si Antonín Greňo z Mysliveckého sdružení Bučovice.
Na mírném ústupu je podle všeho alespoň přemnožení černé zvěře, které trápí myslivce v celé Evropě několik posledních let. Rekordní úlovek divočáků zaznamenali nejen loni nejenom na Slavkovsku, ale i na Vyškovsku. "Na jednu stranu to znamená, že divokých prasat je stále hodně, na stranu druhou velký odlov zajistí jejich mírnou redukci. K radikálnímu snížení jejich počtu ale asi jen tak nedojde," podotkl Kamínek.