Komora veterinárních lékařů ČR proti elektronické evidenci (Zemědělec)

Komora veterinárních lékařů ČR (KVL) vítá veškeré snahy současné politické reprezentace vedoucí ke snížení rozsahu "šedé ekonomiky" a s tím souvisejícím lepším výběrem daní jako příjmů státního rozpočtu. KVL však má pochybnosti, zdali k takovému cíli vede zamýšlená podoba povinné elektronické evidence tržeb (EET). Uvedl to prezident KVL Karel Daniel.

V případě veterinárních lékařů by podle něj EET představovala zbytečnou duplicitu k již platnému stavu, který stanovují veterinární zákony a které ukládají veterinárním lékařům vést veškerou dokumentaci spojenou s prováděnými úkony a finančními transakcemi. Tyto povinnosti jsou také pravidelně kontrolovány ze strany dozorových orgánů a jsou kdykoli ověřitelné a přezkoumatelné. KVL kromě toho upozorňuje, že mnozí veterinární lékaři nepracují pouze v kamenných ordinacích ve městech, v podmínkách on-line dostupnosti mobilních sítí. Značná část veterinářů, minimálně jedna polovina, se pravidelně a opakovaně pohybuje v terénu, při ošetřování hospodářských zvířat, často ve zcela odlehlých lokalitách, bez možnosti osvětlení, mimo signál sítí a tedy i mimo možnost elektronicky komunikovat s centrálním úložištěm dat. "Při průměrně třech návštěvách denně je to navíc každý den šest tisíc a ročně dva miliony možností, jak znečistit nebo jinak znehodnotit či zničit elektronickou registrační pokladnu povinně pořízenou v ceně 300 až 500 eur," podotkl Daniel.

Horší podmínky
Podmínky práce terénních veterinárních lékařů jsou tak podle něj v mnohém horší pro dodržování podmínek EET než u celé řady jiných profesí. Pokud by chtěl někdo podvádět, porušoval by tím již dnes platnou legislativu, a v tomto smyslu by EET podle názoru KVL nekorektní praktiky nepostihla. Komora veterinárních lékařů podporuje realistické návrhy směřující ke zlepšení, zjednodušení a zefektivnění plnění daňových povinností. Pro veterinární profesi znamená ovšem plošné zavedení EET další zbytečnou duplicitu. Protože praktičtí veterinární lékaři vedou kromě daňových a účetních dokladů ze zákona i provázanou evidenci veterinárních úkonů a evidenci výdeje a použití veterinárních léčiv. V systému, který téměř nedává prostor k daňovým únikům. V oblasti společenských zvířat ve významné většině dochází na klinikách i ošetřovnách k platbám platebními kartami a v oblasti hospodářských zvířat jsou bezhotovostní platby za veterinární činnost v naprosté většině fakturovány. Plošné zavedení EET znamená ale významné až neřešitelné problémy při poskytování veterinární péče ve venkovských a odlehlejších oblastech a v netypických podmínkách - ať již v menších chovech hospodářských zvířat nebo u zvířat společenských.

Stát by měl mít větší pravomoci
Daniel připomněl, že KVL vede také registr pasů a čipů psů. "Jestli se jednotlivé členské země rozhodnou povinně čipovat všechny psy, to záleží na nich, z hlediska EU není tato povinnost harmonizována. Například ve Francii je povinnost všechny psy čipovat oficiálně plněna, ovšem hovoří se jen o těch, kdo tak činí. V Polsku se to nepovedlo dotáhnout a na Slovensku se po roce účinnosti od této povinnosti ustoupilo. Je možné a zdá se, že i pravděpodobné, že v nějaké podobě se touto problematikou bude zabývat Evropská komise. Podle pravidel EU musí být nyní povinně označeni čipem pouze psi, kteří cestují se svými majiteli z jedné členské země do druhé. Zároveň musí mít cestující psi pas. Registr pasů, a tudíž i čipů vede Komora veterinárních lékařů. To, zda se stát rozhodne povinně plošně čipovat všechny psy, je pouze na něm. V České republice tuto povinnost zatím chovatelé nemají.
Z poslanecké iniciativy se nyní chystá vytvoření přípravné expertní skupiny k registraci a identifikaci zvířat v zájmových chovech. Podle předsedy Českomoravské kynologické unie (ČMKU) Lubomíra Širokého u psů s průkazem původu je identifikační označení povinné. "Přivítáme, pokud by stejná povinnost platila pro všechny psy, uvědomujeme si ale technické i finanční nároky, které by s tím byly spojeny," poznamenal. Podle Daniela je všeobecná povinnost čipování psů určitě výborný nápad, ovšem nedává smysl bez centrálního registru. Nyní kromě registru, který spravuje komora, evidují čipované psy některá města. Nepropojenost registrů například komplikuje pátrání po ztracených psech. "Pokud se totiž pes ocitne vně svého perimetru, kde je schopen najít cestu zpět, tak nemá šanci," řekl Daniel. Zároveň upozornil na to, že případné vybudování centrálního registru by bylo poměrně nákladné, jeho cena by se pravděpodobně pohybovala ve stovkách milionů korun.
Podle KVL je třeba si uvědomit, že všeobecná povinnost čipovat všechny psy je rozhodnutí politické. A v budoucnu bude patrně ovlivněno stanoviskem Evropské komise. Zákonodárné iniciativy nesmí přesahovat rámec ústavních práv, nadbytečně omezovat občanské svobody a zbytečně zvyšovat byrokratické zatížení občanů.

Proti množírnám psů
Čipování všech psů by však mohlo pomoci v boji proti tzv. množírnám, v nichž jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách. V České republice však chybí definice samotného pojmu množíren. "Bylo by vhodné, kdyby vznikla nějaká definice množírny, o kterou by bylo možné se legislativně opřít," připomněl Daniel.
Českomoravská kynologická unie coby největší chovatelská organizace ročně zapíše zhruba 40 tisíc nově narozených štěňat. V přepočtu na počet obyvatel řadí toto číslo Českou republiku na čtvrté místo v Evropě. Podle odhadů kynologických organizací se počet psů v České republice pohybuje mezi dvěma a třemi miliony.
"Problematika povinného čipování opravdu není nic jednoduchého a dá se předpokládat, že veterináře, chovatele i zákonodárce na národní i mezinárodní úrovni čeká ještě mnoho jednání," dodal prezident KVL.