Vědci zkoumali ptačí nevěru u říčky Fryšávky (denik.cz)

Žďárské vrchy
Vědci odchytávali skorce vodní hnízdící u říčky Fryšávky. Zkoumali hladinu stresových hormonů, cukrovku a dokonce i ptačí nevěru.
 
"Odchyt skorců je součástí našeho projektu. Chytáme všechny pěvce, zajímají nás jejich životní strategie a fyziologické adaptace pro životní strategie, to znamená, jak jsou na ně organismy přizpůsobené. Někteří žijí kratší dobu, jiní déle, někteří se pomalu rozmnožují, kdežto u druhých je to naopak. Zkoumáme odolnost tkání k oxidačnímu stresu, volným radikálům a podobně," vysvětlil Oldřich Tomášek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Pokud jde o skorce vodní, pak už nyní mají vědečtí pracovníci jasno v tom, že jejich životní cesty patří mezi ty kratší. "Jsou spíše krátkověcí, dožívají se většinou tak dvou nebo tří let," potvrdil Oldřich Tomášek.
 
Práce na odchytu, s nímž vědcům pomáhají ornitologové, jsou poměrně časově náročné. Musí se počítat s přejezdy, stavěním odchytových sítí, naháněním a dalšími nezbytnými činnostmi. "Musíme vybrat správné místo. Většinou se snažíme dát síť někam za zatáčku, aby si toho ptáci hned nevšimli. A měla by být co nejblíže vodní hladiny, protože skorci létají třeba jen deset centimetrů nad vodou a mohli by síť podletět," uvedl Oldřich Tomášek.

Ne vždy je odchyt skorců i přes dodržení veškerých opatření úspěšný. Občas se některému jedinci podaří ze sítě přece jen uniknout. "To se stává, občas ptáci do sítě narazí, odrazí se a letí dál," usmál se Oldřich Tomášek.

Pokud se přece jen podaří skorce chytit, nastává další fáze. "Odeberu mu krev na stresové hormony. Musím to stihnout do tří minut," popsal další z činností vědců v terénu Oldřich Tomášek.

Vzorky krve jsou následně uloženy do tekutého dusíku, kde jsou zakonzervovány do té doby, než je vědečtí pracovníci použijí k dalšímu zpracování. "Když je pak po čase analyzujeme, jsou ve stejném stavu, jako při odběru. Vzhledem k tomu, že nás zajímají volné radikály, což je vlastně oxidace tkání, tak je potřeba vzorky uchovávat v hlubokých teplotách," vyjádřil se Oldřich Tomášek.

Některé analýzy provádějí vědečtí pracovníci přímo na místě samém. "Zjišťujeme u ptáků například cukrovku. Máme glukometry pro diabetiky a z kapky krve skorcům změříme glukózu," řekla další členka vědeckého týmu Tereza Králová.

Ptačí organismus je na rozdíl od našeho lidského poněkud odlišný a tak pro opeřence rozhodně neplatí to, co pro člověka. "Na lidské poměry jsou skorci diabetici, protože mají kolem deseti až dvanácti jednotek. Ale mezi ptáky je to normální, jsou i druhy, kterým naměříme mnohem více. Existuje zákonitost, že čím menší druh, tím je cukrovka vyšší. Rekordmanem je strdimil, který žije v Kamerunu. Ten opyluje tropické květy a tím, že popíjí energeticky bohatý nektar, má nejvyšší glukózu," prohlásil Oldřich Tomášek.

Kromě vzorků krve odebírají vědci také vzorky peří nebo trusu. A pokud je to možné i vzorky spermií, čímž zkoumají ptačí nevěru. "Jsou ptačí druhy, u kterých jsou si jedinci nevěrní a naopak třeba skorec patří mezi ty ptáky, kteří se navzájem moc nepodvádí. S nevěrou souvisí velikost kloaky i to, kolik produkují spermií. Rekordmanem v nevěře je u nás například strnad rákosní. Ve více než v devadesáti procentech hnízd jsou mláďata jiného samce, než který se o ně stará," prozradil pikantnosti z ptačího světa Oldřich Tomášek.

Výzkum samčích pohlavních buněk okřídlenců, který už nějaký rok probíhá, přinesl i první zajímavé výsledky. "Podařilo se zjistit, že samci, kteří hodně podvádí, mají v rámci svého druhu spermie stejně dlouhé. Kdežto třeba u věrného skorce jsou jedna delší, jedna kratší. Nejde u nich o optimální délku," objasnil Oldřich Tomášek.

Ptačím zajatcům se výzkum samozřejmě většinou nelíbil a snažili se bránit všemi dostupnými prostředky. "Skorci jsou hodní, ale občas odchytáváme agresivnější druhy. Mezi ně patří například sýkorky. Ale pořádně dokáže klovnout i kos nebo dlask," posteskla si Tereza Králová. "My je dlouho nedržíme, snažíme se je co nejdříve vypustit zpět do volné přírody," doplnil Oldřich Tomášek.
 
Skorec vodní
Zpěvný pták z čeledi skorcovitých, latinským jménem Cinclus cinclus byl v roce 2009 zvolen Ptákem roku. Skorci sice patří mezi pěvce, ale podle místa jejich výskytu a způsobu shánění potravy by se stejně tak dobře mohli řadit i mezi ptáky vodní. Ve Žďárských vrších se s nimi lze nejčastěji setkat na říčce Fryšávce, kde ochranáři dlouhodobě monitorují několik hnízdních párů. Skorec má rád vyšší polohy a vodní toky a krajina Vysočiny je pro jeho potřeby jako stvořená. Ochranáři pravidelně tento ptačí druh kroužkují a zároveň provádí kontrolní odchyty. Podle jejich zjištění udržují skorci vodní trvalé páry."