Šelmám vstup zakázán. V Beskydech se daří lidem, zvěř nemá klid ani v noci (Mladá fronta DNES)

Medvěd ani jeden, devět rysů a tři vlci. Tak skončilo letošní zimní sčítání zvěře v Beskydech. Ochránci přírody překvapeni nejsou, podobné výsledky očekávali. Hory totiž stále více patří lidem.

BESKYDY
Osm desítek profesionálních ochránců přírody i dobrovolníků v únoru pročesávalo Beskydy. Hlídky, zvané vlčí, pátraly po jakýchkoliv stopách šelem. Počasí jim přálo. Na rozdíl od loňského roku ležel v horách sníh, takže stopy byly lépe rozeznatelné. Stranou pozornosti však nezůstal například ani trus nebo zbytky kořisti.

            Ale výsledky moc optimistické nejsou. „Letošní mapování potvrdilo, že počty vzácných zvířat v Beskydech stagnují,” potvrdila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

            Ekology nedobré výsledky nezaskočily. Vědí totiž moc dobře, že nástrah v horách přibývá.

            Nesmíří se však s tím, že stopy mizí i z míst, kde šelmy trvale pobývaly. „Například ve Vsetínských vrších byli delší čas vídáni i tři rysi najednou, a teď nic. Nebo v oblasti severovýchodních Beskyd, třeba v okolí Ropice, žili také. A zmizeli,” popsala zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová.

Vysvětlení pro to mají ekologové jediné: pytláci. Bartošová je přesvědčená, že by se boj proti nelegálnímu odlovu měl zostřit. Domnívá se také, že někteří střelci nosí myslivecký stejnokroj.

            „Důkazy nejsou, ale myslíte si, že když si vezmete flintu a půjdete do hor, tak zastřelíte rysa nebo vlka? To musí být dílo lidí, kteří se v lesích pohybují často,” argumentuje Bartošová.

            Milan Koutný z frýdecko-místeckého myslivecké jednoty nekonkrétní obvinění odmítl.

            „Víte, to jsou jen řeči, které se objevují v médiích. Pravda bývá někde uprostřed. Ať ta obvinění, že nějací myslivci střílí šelmy, někdo dokáže. Já k tomu nemám co dalšího říci,” říká muž, který sám nedávno coby správce hukvaldské obory pomohl pytláky chytit.

„Jistě, znám pytláky, kteří střílejí spárkatou zvěř. Neznám však nikoho, kdo by střílel po velkých šelmách,” zakončil Koutný.

Pytláci nejsou zdaleka jedinou příčinou, proč šelem v Beskydech zůstává poskrovnu. Nutností zůstává udržení přirozeného prostředí a zachování spojovacích tras se slovenskými a polskými horami.

Problémem je i to, že na slovenské straně hor vládnou o něco volnější poměry v povolování odstřelů. Snadnější je také získání stavebního povolení v místech, kde by to v Beskydech nebylo možné.

            A s rostoucí oblibou pobytu v horách rychle roste i míra zalidnění Beskyd. „Nejnovějším trendem se staly dlouhé turistické pochody, a to i v noci. Když už jsme zvěři vzali den, tak jim alespoň nechejme noc,” povzdychla si zooložka.

            Ochránci přírody se například obávají, jaký vliv bude mít blížící se otevření turistických chat na Lysé hoře.

            „Určitě existuje velký tlak ze strany sportovních a rekreačních aktivit. Bylo by proto vhodné, aby se v okolí rezervací vytvořily oblasti, kde by návštěvnost byla minimální,” konstatovala Bartošová.