Jelenů přibývá. Pomohli by vlci, zatím musí stačit odstřel (Klatovský deník)

Na Šumavě v poslední době výrazně přibývá jelení zvěře. Zatímco předloni jí bylo v šumavských lesích méně než tisíc kusů, poslední sčítání ukázalo nárůst na přibližně dvanáct set kusů. „Tento trend je srovnatelný se sousední oblastí chovu jelení zvěře v Bavorsku. I tady v posledních dvou letech zaznamenali stoupající počty jelení zvěře. Důvodem může být i počasí v posledních letech, kdy jsou zimy teplejší a s výrazně nižší sněhovou pokrývkou než je pro Šumavu typické. Jelení zvěř je tak v době sčítání ve vyšších nadmořských výškách,” vysvětluje náměstek ředitele a zároveň vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

* Jaké působí jelení zvěř škody? A jak se lze proti ní bránit?
Největší škody působí na lesních porostech, především na mladých stromcích, které okusují. Dokážeme tyto stromky ošetřovat ochrannými nátěry a oplocením, ale zdaleka ne všechny. Nejlepší ochranou lesa proti zvěři je však regulace jejích počtů lovem. Člověk tak nahrazuje roli přirozeného nepřítele jelení zvěře – vlka, který byl vyhuben.

 

* Kolik jelenů se v posledních letech na Šumavě střelilo?
Výsledky jarního sčítání zvěře jsou mj. pomocným faktorem pro stanovení plánu lovu jelení zvěře. Také počty ulovených laní, kolouchů a jelenů výrazně stoupají. V roce 2014 se ulovilo celkem 813 kusů jelení zvěře, což je o 147 více než v roce 2012, a o 82 více než v roce 2013.

* Kdo jelení zvěř na Šumavě střílí? Jen pracovníci národního parku? A smí se střílet všude v NP Šumava?
Na území NP Šumava je devět honiteb. Šest je v režii Správy NPŠ a tři spravují sousední subjekty, např. Městské lesy Kašperské Hory. V šesti režijních honitbách uloví převážnou většinu laní, kolouchů a jelenů zaměstnanci Správy NP Šumava. Přednostně se loví zvěř mladá a samičí. Přibližně na 4% území NP Šumava při hranici s NP Bavorský les se zvěř neloví, na ostatním území ano. Je však řada míst, kde je lov prakticky nemožný, např. v lokalitách s velkým množstvím odumřelého dřeva.

* Rostou i počty dalších zvířat v NP Šumava? Mám na mysli srnčí, černou zvěř...
Zaznamenali jsme vyšší počty i u srnčí zvěře a zvěře černé. Srnec obecný a prase divoké velice pružně reagují na průběh zimního počasí. Pokud jsou zimy mírné, má i tato zvěř lepší kondici a nepříznivé období přečkává mnohem více jedinců. I těch, kteří by drsnou zimu nepřežili.

* Pokud vím, jeleni nemají na Šumavě přirozeného nepřítele. Pomohlo by třeba vysazení vlků? A je možné vůbec vysadit vlky do volné přírody?
Zkušenosti z lesnatých oblastí, kde se stabilně vlci vyskytují, hovoří ve prospěch lesa. Vlci část jelení zvěře uloví, ale především přispívají k tomu, že se nekoncentruje na určitá místa. Případné škody okusem stromků jsou tedy rozptýlené na mnohem větší plochu a v konečném důsledku nejsou tak citelné. Vysadit do šumavské přírody vlka však představuje dlouhodobou přípravu jak odbornou, tak osvětu místního obyvatelstva a návštěvníků NP Šumava.