Myslivec je více ochráncem přírody než lovcem (Písecký deník)

Rozhovor: ředitel SOŠ a SOU Písek Milan Rambous se ptá vedoucího odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku Miloslava Šatry.

* Podle mě patříte pracovně k těm nejlepším úředníkům městského úřadu. Co vás na vaší práci baví?
Děkuji vám za kompliment, ale určitě se sám neřadím k pracovně nejlepším úředníkům městského úřadu. Je ale pravdou, že práce pro úřad a oblast životního prostředí, která spadá do mé kompetence, mě naplňuje po všech stránkách. Za téměř 20 let práce pro město Písek jsem poznal mnoho dobrých, přátelských a pracovitých lidí. Svou práci hodnotím jako službu veřejnosti a takto k ní přistupuji. Věřím, že o toto se snaží celý kolektiv pracovníků odboru životního prostředí. Práce je to velice rozmanitá, a to je na ní to nejhezčí. Nejedná se o žádný stereotyp a mohu konstatovat, že žádný den není ani zdaleka podobný. V současné době je oblast ochrany životního prostředí značně obsáhlá, dynamická a tím zajímavá. Možno říci, že životní prostředí se dotýká každé oblasti a každého z nás. Určitě bych tuto práci za jinou neměnil.

* Tak fajn, ale musí být i věci, které vám zrovna nepřirostly k srdci...
Určitě mi nepřirostl k srdci nárůst byrokracie, který za dobu mého působení na úřadě každodenně poznávám. Dále mi hluboce vadí netečnost lidí k věcem veřejným, neochota pro své město něco udělat, vymlouvání se na druhé a kritika všeho. Také jsem se setkal s agresivitou lidí, pomluvami a podobně.

* Patříme my, obyvatelé Písku, k osvíceným lidem, kteří šetří životní prostředí tím, že kvalitně třídí odpad a využívají tak veškeré možnosti, které jim město nabízí?Děkuji za takto položenou otázku. Je to právě oblast, která mě nejvíce zajímá a v posledním období má nejdynamičtější vývoj. Musím konstatovat, že většina obyvatel města Písku k osvíceným či částečně osvíceným lidem bezesporu patří. Svým přístupem v oblasti třídění odpadu patří město Písek určitě k těm lepším, ne-li do skupiny nejlepších. Přestože máme ještě hodně rezerv a je zde ještě dost občanů, kteří odpad netřídí, město se snaží občanům vyjít maximálně vstříc, ať už co se týká počtu sběrných dvorů odpadu, počtu rozmístěných nádob na tříděný odpad, možnost třídění bioodpadu nebo sběr elektrozařízení či oděvů. To vše tvoří základní podmínky pro občany, aby mohli třídit. V této oblasti se snažíme maximálně působit i na tu nejmladší generaci dětí, neboť jejich přístup k třídění odpad je zárukou, že město Písek bude v budoucnosti na žebříčku ještě stoupat. Pozitivně se v této oblasti projevilo i vybudování nové kompostárny, která za dva roky existence prokazuje úspěšnost projektu a občany je možnost zpracování bioodpadu na této kompostárně pozitivně přijímána. Tímto úspěšným projektem se město Písek dostává vysoko v procentu materiálového využití odpadu, které již převýšilo šedesát procent.

* Vím, že máte velkého koníčka, na kterého se mnoho lidí zrovna nekouká přátelským pohledem. Tím koníčkem je myslivost. Dokážete ty, kteří mají negativní názor na přínos myslivosti jednoduchými argumenty přesvědčit?
Pravdou je, že myslivost je můj velký koníček. Výkon práva myslivosti provozuji více jak 35 let a stalo se nedílnou součástí mého života i mé rodiny. Dnes je myslivec více ochráncem přírody než lovcem, neboť vlastní lov představuje jen zlomek cílené celoroční práce v péči o zvěř, životní podmínky zvěře a podobně. Myslivec a myslivost mají vycházet z tradic, které v ČR máme a nemůže být brána pouze komerčně, což v dnešní uspěchané době se často děje. Argumentem k vyvrácení negativního názoru některých lidí na zabíjení zvířat je to, že poctivý myslivec vždy vybírá pro odlov ta zvířata, která nejsou či nebudou schopna se v měnících podmínkách života v přírodě vypořádat a jsou pro další chov a udržení zvěře nevhodná. Právě taková zvířata správný myslivec loví. Myslivci nemůže jít prioritně o „maso” a musí myslivost brát jako dobrovolného životního koníčka.

* Také trochu sportovní otázka. Zažíváte při vašem koníčku adrenalin?
Určitě adrenalin při svém koníčku zažívám. Pokud by jakýkoliv lov u mě nezpůsobil alespoň částečně adrenalinovou reakci, pak by byl čas s takovým koníčkem skončit. Adrenalin přeci zažívá každý u každého sportu či koníčku, i když je pravdou, že v jiné intenzitě. Pro mě je však adrenalin z lovu stejný, když lovím mladého srnce jako starého jelena.

* A co vaši psi?
Zde musím začít pořekadlem „Myslivec bez psa je poloviční myslivec”. Lovecký pes mě provází celou mou loveckou praxí. Původně jsem choval velká plemena německých ohařů, postupem času a hlavně změnou v naší myslivosti a úbytkem drobné zvěře, jsem se přeorientoval na malé plemeno, a tím je drsnosrstý jezevčík. V současné době chovám dva tyto jezevčíky, respektive otce se synem. Jejich práce v honitbě a výsledky nejen na zkouškách prokazují, že patří mezi téměř univerzální plemeno, které má neskutečně sebevědomou a odvážnou povahu a naopak dokáží být neskutečně přítulní až mazliví a jakmile by se jim „povolilo”, dokázali by být okamžitě gaučovými psy. Bez těchto čtyřnohých přátel si dnešní pořád ještě lidovou myslivost nedokážu představit. Miloslav Šatra předává štafetu jednateli Lesů města Písku Václavu Zámečníkovi.

 

Ptal se Milan Rambous
Narodil se v Písku v roce 1958. Je absolvent písecké SPŠ, vystudoval FTVS UK v Praze, obor učitelství a trenérství. Od roku 1993 byl učitelem na Gymnáziu Písek a od roku 2011 je ředitelem SOŠ a SOU Písek. Je ženatý, dvojnásobný dědeček. Jeho zájmy jsou rodina, sport a domácí kutilství.

Odpovídal Miloslav Šatra
Narodil se v Sušici v roce 1961. Je absolventem Střední veterinární školy České Budějovice, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích – obor zootechnický. Do roku 1995 působil v zemědělství, od roku 1995 je vedoucím odboru životního prostředí Městského úřadu Písek. Je ženatý, má dceru Lucii. Jeho zájmy jsou rodina, myslivost, domácí kutilství a psi.