Devatero nejvíce ohrožených živočišných druhů (Haló noviny)

Naše planeta je bohatá na nejrůznější živočišné druhy. Je okouzlující tu rozmanitost sledovat na vlastní oči nebo o ní číst v knihách a časopisech. Některé druhy však bijí na poplach. Počet jedinců se zmenšuje a bez pomoci člověka, hlavně ochránců a přírodovědců, by si neměly šanci se svízelným vývojem poradit. Devatero následujících živočišných druhů patří mezi ty vůbec nejvíce ohrožené...

 

Kůň Převalského

Kůň Převalského – poslední divoký kůň vůbec – byl ve volné přírodě vyhuben na přelomu 60. a 70. let minulého století. Na pokraj vyhynutí se dostal v zemi svého původu – Mongolsku – vzhledem k mohutnému rozvoji pastevectví. Pastevci ho totiž začali pronásledovat jako konkurenta svých stád dobytka a vybíjet. Přežil pouze v lidské péči, přičemž mimořádnou zásluhu na jeho zachování si může připsat Zoo Praha. Ta ostatně od roku 1959 vede i celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Od začátku 90. let probíhá -zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací - reintrodukce koní Převalského do Mongolska. Kromě pražské zoologické zahrady můžete tyto krasavce vidět na vlastní oči i v Zoo Brno a v Zoo Chomutov.

 

Orangutan sumaterský

Orangutan sumaterský je jedním ze dvou druhů orangutanů – mnohem vzácnějším než orangutan bornejský.

V porovnání s jeho bornejským příbuzným je sumaterský orangutan štíhlejší a poznáte ho podle protáhlejší tváře a delší srsti, která má světlejší oranžový odstín.

V České republice je chován v pražské zoologické zahradě, konkrétně v pavilonu Indonéská džungle. Ve volné přírodě žije pouze na indonéském ostrově Sumatra a jeho jediným domovem již zůstal jen prales v národním parku Gunung Leuser. Aktuální počet orangutanů ve volné přírodě je odhadován na pouhopouhé dva až tři tisíce kusů. Patří tak ke kriticky ohroženým druhům, u nichž do budoucna neexistuje velká naděje na přežití.

 

Delfín indočínský

Delfín indočínský se vyskytuje ve dvou poddruzích: čínský bílý delfín a hongkongský růžový delfín. Přesto patří mezi kriticky ohrožené druhy, a to zejména kvůli znečištěním velkých řek, husté lodní dopravě a hojnému rybolovu. V Pearl River žije jen asi 40 až 80 jedinců. Výzkumníci z Wildlife Conservation Society, kteří studovali jejich genetiku, došli k závěru, že delfíni indočínští žijí ve skupinách tvořených samostatnými populacemi, které se vzájemně nekříží. Ekolog Bill Leverett nicméně snahu na záchranu tohoto kytovce nevzdává: v Číně založil něco jako základnu pro pozorování indočínských delfínů a z peněz od návštěvníků se snaží financovat projekty na záchranu tohoto živočicha.

 

Gorila nížinná

Životním prostředím jednoho ze dvou druhů goril jsou neprostupné nížinné deštné pralesy západní a střední Afriky. Žije převážně v západní Africe v Kamerunu, Nigérii, Rovníkové Guineji, Gabonu a ve střední Africe ve Středoafrické republice a v Demokratické republice Kongo. Tento druh lidoopa je podle červeného seznamu IUCN kriticky ohrožený, jeho populace byla snížena v průběhu tří generací o více než 80 procent. Reprodukční míra gorily nížinné je navíc velice nízká - činí okolo tří procent. Předpokládá se, že v roce 2000 žilo jen asi 94 tisíc jedinců. Na vině je především mechanizovaná těžba dřeva. Z hustých lesů, přirozeného domova goril nížinných, se staly planiny dobře dostupné automobily. Pytláci lidoopy loví a ti se stávají pokrmem zbohatlíků. To navíc bohužel není jediné nebezpečí pro gorily nížinné. Druhým problémem je propukající epidemie eboly, které se tak aktivně řeší u lidí, ovšem u opic na ni nikdo nedbá...

 

Nosorožec dvourohý

Nosorožec dvourohý neboli černý je menším ze dvou druhů afrických nosorožců. Nemá týlní hrbol jako nosorožec tuponosý a jeho horní pysk je protažený do špičky, takže s ním může otrhávat listy a větvičky ze stromů a keřů. Oblast výskytu dříve zasahovala přes celou subsaharskou Afriku, ovšem v dnešní době je rozšířen v několika málo oblastech Keni, Tanzanie, Namibie, Zambie a dalších částech Jižní Afriky. Jsou dodnes loveni kvůli rohům, z nichž se vyrábějí ozdobné dýky, navíc jsou používány v některých asijských zemích v tradičním lékařství, kde existuje mylná domněnka, že to vede ke zvýšení sexuální potence. Odhaduje se, že 90 procent dospělých nosorožců je zabito pytláky kvůli rohům.

 

Tygr ussurijský

Tygr ussurijský, známý rovněž jako tygr sibiřský, amurský, altajský, korejský, mandžuský nebo severočínský, je největší známou kočkovitou šelmou. Samci mohou vážit přes 300 kilogramů, přičemž největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7 metru a vážil přes 423 kg. Původně tato majestátní zvířata žila na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, v současnosti je najdete takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti Ussuri, přítoku řeky Amur v Přímořském a Chabarovském kraji. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským a oba tyto druhy jsou přísně chráněny. V roce 2004 se celkový počet volně žijících tygrů ussurijských odhadoval na 350 kusů. V zajetí jich sice žije více než 1000 a rozmnožování u nich není vůbec žádný problém, jenže umístění mladých tygrů do přírody nepřichází v úvahu. Nemají absolutně strach z lidí, natož aby byli schopni samostatně lovit.

 

Levhart mandžuský

Blízký soused tygra ussurijského, který obývá přibližně stejnou oblast, je neméně přísně chráněným živočišným druhem. Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Za ohrožením stojí úbytek přirozené kořisti v důsledku kácení lesů, nelegální lov, lesní požáry i příbuzenské křížení. Podle posledního odhadu z roku 2012 v současnosti žije ve volné přírodě maximálně čtyřicet levhartů mandžuských. Přesto naděje na záchranu těchto vzácných šelem zůstává. Ochranáři totiž založili organizaci Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA) a dosáhli zřízení přírodního parku "Země leopardů" na území Ruska. Tento projekt, který nabízí velkým kočkovitým šelmám chráněné území o rozloze 262 tisíc hektarů, před dvěma lety oficiálně schválila i ruská vláda.

 

Kareta pravá

Mezi kriticky ohrožené druhy klasifikované programem IUCN se dostal také tento druh želvy, která žije v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu a dosahuje velikosti až jednoho metru a váhy 80 kilogramů. Její populace jsou ve světě ohrožovány zánikem, jelikož bývají častým terčem lovu ze strany lidí. Což o to, karety pravé lovili již starověcí Řekové a starověcí Římané, kteří jejich krunýř využívali k výrobě klenotů, v čele s prsteny, či hřebenů a kartáčů. Jenže v dnešní době je lov a obchod s těmito živočichy v mnoha zemích zákonem zakázán. Žel, některé země, hlavně asijské, loví tyto karety ve velkém množství pro jejich dobré maso, které se především v Japonsku a Číně stalo místní specialitou. I dnes pak lidé hojně využívají karetí krunýř, který slouží k výrobě rozličných dekorací.

 

Leguán modravý

Leguán modravý je největším původním obyvatelem ostrova Grand Cayman; v dospělosti dorůstá 51 až 76 cm (s ocasem dokonce 1,5 metru) a váží 14 kilogramů. Je to endemit, který žije výhradně na zmíněném ostrově, jenž tvoří součást Kajmanských ostrovů. Patří mezi ještěry dožívající se nejdelšího věku (rekord je 69 let), ovšem v současné době se jeho počty dramaticky snižují. Žijí na ploše pouhých 4 km2 a jejich populace je tak v nejbližších letech odsouzena k zániku. V roce 2005 bylo ve volné přírodě evidováno pouhých pět kusů. Jedinou zoologickou zahradou v Evropě, kde můžete tohoto vzácného živočicha spatřit na vlastní oči, je ta v Praze-Troji.