Obrovská hejna kormoránů plení dalešickou přehradu (Třebíčský deník)

Zimu v okolí přečkává na šest set kormoránů velkých. Myslivci odstřelili už stovku kusů

Třebíčsko
Obrovská hejna kormoránů se slétávají na vodní plochy. Zůstává po nich spoušť. Jen za současnou zimu dosáhnou škody na rybích násadách desítek tisíc korun. „Přesná čísla budeme mít při výlovu, obecně ale platí, že každý kormorán je během každého dne schopen spořádat v průměru půl kila ryb, což se dá přepočíst na šedesát korun. Potom záleží, kolik kormoránů se tam slétne a jak dlouho tam vydrží,” vylíčil Vlastimil Zapletal z Rybářství Velké Meziříčí, které na Náměšťsku a v okolí Křižanova hospodaří asi na sedmi stech padesáti hektarech vodních ploch.

Podle Vlastimila Zapletala je vůbec nejhorší situace v okolí dalešické přehrady. Právě u ní přečkává letošní zimu až šest set kormoránů velkých. „Když se nasytí na přehradě nebo je jich na jednom místě mnoho, přelétnou na okolní rybníky a škodí i tam,” popisoval.

Jednatel Okresního mysliveckého sdružení v Třebíči Josef Venhoda přirovnal současnou situaci s kormorány ke katastrofě. „Myslím, že ještě do konce zimy zlikvidují ryby v celé Jihlavě,” hlesl. „Jsou to obrovská hejna o stovkách kusů, která ničí všechno, na co přijdou. Některé ryby třeba jen naklovou a ty, i když jim pak uniknou, stejně za čas hynou,” řekl Josef Venhoda.

Právě myslivci jsou pro rybáře od roku 2013 poslední záchranou. Kvůli vyřazení kormorána velkého ze seznamu nejvíce ohrožených živočišných druhů totiž přišli o možnost žádat náhradu škody za řádění kormoránů. Nyní mohou usilovat pouze o povolení odstřelu. „Pouze s naším souhlasem to lze,” podotkl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Třebíči Pavel Vosátka.

O odstřel požádaly tři rybářské firmy
Před zimou přijali třebíčští úředníci tři takové žádosti a všem vyhověli. „Ten počet tří žádostí neznamená, že by se povolení odstřelu týkalo tří vodních ploch, ale jde o tři různé žadatele, provozovatele rybníků. Jeden z nich třeba žádal o povolení na asi deseti vodních plochách najednou,” vysvětlil Pavel Vosátka.

Kormoráni si v okrese vyhlédli hlavně oblasti severně a východně od Třebíče. „Při pohledu na mapu je to logické. Právě tam jsou skupiny vodních ploch, které kormoráni vyhledávají. Jižně od Třebíče už tak příhodné podmínky nemají,” poznamenal vedoucí třebíčského odboru životního prostředí.

O povolení odstřelu požádalo i velkomeziříčské rybářství. Myslivci tak mohou na kormorány číhat od loňského srpna až do konce letošního března. A podle Vlastimila Zapletala se již dostavily první úspěchy. „Od kolegů vím, že myslivci jen za podzim a zimu odstřelili už asi stovku ptáků,” upozornil.

Počet odlovených kormoránů velkých na Třebíčsku tím meziročně vzrostl, a to rapidně. Zatímco za letošní zimu jich členové mysliveckých sdružení zastřelili kolem stovky, před rokem to bylo pouhých deset kusů. „Odstřel kormoránů není jednoduchý, nenechají vás přijít moc blízko, když cítí nebezpečí, rychle odlétají. Ale postupně se učíme být úspěšnější,” řekl jednatel Okresního mysliveckého sdružení v Třebíči Josef Venhoda.

Stále jde však o poměrně nízká čísla. Podle vedoucího třebíčského odboru životního prostředí táhne přes Českou republiku až 700 tisíc rybožravých opeřenců. „Někteří tady nějaký čas zůstávají, jiní jen slétnou, aby se nakrmili, a pokračují dál. Povolení odstřelu v našich podmínkách s jejich populací zásadně nezahýbe,” zamýšlel se Pavel Vosátka.

Ryby se nemají kam schovat
Kormoránům nejvíce vyhovují uměle upravené vodní plochy a toky. Právě v nich jsou ryby jednoduchým cílem. „Nemají v nich přirozené prostředí, chybí tam místa, kde by se ryby mohly schovat. Když pak na takový rybník nebo řeku sedne větší hejno, dokáže to tam doslova vyplenit,” popisoval Pavel Vosátka.