Teplá zima zvěř nepotrápila (Rokycanský deník)

Myslivci zatím v lese při obchůzkách nenacházejí nemocné nebo uhynulé kusy

 

Rokycansko
Ačkoli je zima letos zatím celkově mírná, podobně jako lidem ani zvířatům se choroby nevyhýbají. Na Moravě už třeba střečkovitost (parazitární onemocnění způsobené larvami much) mezi srnčí zvěří přiměla myslivce vytáhnout do boje s ní plošně. Tady je situace zatím dobrá, ale přece jen některá myslivecká sdružení kvůli tomu k ozdravnému přikrmování přistoupila.

„Názory na něj, a stejně tak na otázku přikrmování vůbec, se však různí. Pokud nejde o velké rozšíření nákazy, někde k této prevenci nepřistupují,” uvedl za Záchrannou stanici živočichů Rokycany a zároveň Honební společenstvo Litohlavy – Klabava Pavel Moulis.

„Střečkovitost ve volné přírodě trápí hlavně srnčí a spárkatou zvěř. Když jsou kusy slabší, uhynou. Ale i jinak špatně prospívají. Ať už jde o nosního (hltanového) nebo podkožního střečka, oba zvířata velmi sužují. Na Rokycansku se naštěstí střečkovitost zatím místně nevyskytuje,” uvedl předseda MS Stráně Rokycany Josef Danihelka. „Na Moravě s ní však problémy mají. Je de facto teplá zima, takže se tito cizopasníci úspěšně množí. Zároveň ale, bohužel, i migrují, takže by se mohla během kratší doby střečkovitost projevit i u nás,” zvažoval Danihelka. Podle něj pak v takovém případě pomůže jen přeléčení. Jinak se nákaze bránit nelze. Je ovšem potom zapotřebí, vzhledem k pohybu zvířat, dělat celoplošně. Tedy pokud se do toho pustí jedno sdružení, aby měla akce smysl, musela by se přidat i ostatní.

„Už jsme proti střečkovitosti neléčili tak pět let a pokud si pamatuji, během posledních patnácti jsme k tomu přistupovali dvakrát,” doplnil Danihelka. Lék se během zimy přidává do šrotu v krmítkách. „Dělává se to na konci ledna či v únoru. Ale faktem je, že vzhledem k mírné zimě jádro zvěř letos moc nebere. Má jinou pastvu. Protože není vysoký a umrzlý sníh, dobře k ní může. Ani nevychází do řepkových porostů,” popisoval Moulis.

To s povděkem kvitují jak zemědělci, tak sami lesní hospodáři, protože některé odrůdy řepky působí (především srnčí zvěři) zažívací potíže a částečnou slepotu. „Ztrácí pak orientaci a končí na silnicích, nebo se jejich organismus vysílí a hynou. S tím ale letos zatím problémy nejsou. Absence krutých mrazů, sněhu a v protikladu k nim dostatek potravy se postaraly o to, že přežívají i kusy narozené později a celkově slabší. Neplatí to však jen o zvěři z hlediska myslivecké terminologie, ale o zvířatech celkově. Vždyť ježkové či netopýři tentokrát ani nezimovali,” dodal Moulis. Se zachraňováním živočichů naštěstí tato zima ochráncům příliš vrásek nenadělala.