Ke srážkám se zvěří dochází na I/50 denně (Slovácký deník)

Přemnožených divokých prasat je v našem kraji šestinásobek

 

Slovácko – Silnicí, na které hrozí řidičům největší riziko střetu se zvířetem, je na Slovácku podle zkušeností myslivců úsek na I/50 mezi Uherským Brodem a Starým Hrozenkovem. A bude hůř. Divočáků se totiž v našem kraji pohybuje údajně více než šestinásobek standardního počtu. 

Kolizí s divočáky, srnami či daňky bývá ročně na silnicích kraje až 130
„Srážky s divočáky, srnami a daňky máme na silnici I/50 doslova na denním pořádku,” povzdechl si předseda Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště Karel Blahušek. Zejména řidiči náklaďáků většinou nedbají, že se v okolí pohybuje zvěř, a jsou tedy nejčastějšími účastníky těchto střetů. Podle údajů mysliveckých hospodářů dochází na silnicích Zlínského kraje ročně přibližně ke 130 kolizím se zvěří.

            Zatímco podle propočtů myslivců by se v lesích a honitbách Zlínského kraje mělo vyskytovat optimální množství 392 kusů černé zvěře, aby zůstala zachována biologická rovnováha, ve skutečnosti je reálný počet divokých prasat téměř šestkrát vyšší. Na území kraje se tak pohybuje více než dva tisíce divočáků. Na Slovácku tvoří normu 131 divočáků na obec s rozšířenou působností, podle informací uherskohradišťského odboru životního prostředí jich ale vloni byly dvě stovky. Proto se také očekává jejich zvýšený odstřel. „Odstřely za rok 2014 odhadujeme na přibližně tisíc kusů. O rok dříve jich bylo 795. To byl ale semenný rok dubu a prasata nevycházela z lesů na volné plochy,” nechal se slyšet vedoucí uherskohradišťského odboru životního prostředí Květoslav Fryšták.

            Přemnožená černá zvěř má na svědomí také zničená pole a rodinné zahrádky. „Stačilo, aby divočák na pozemku v Bojkovicích ucítil myš. Chatrný plot zvíře nemohl zastavit a divoké prase celou zahradu rozrylo,” popsal Karel Blahušek.

            Nejvíc divočákům chutná kukuřice nebo řepka. „Vyžrali u nás menší část pole, kousek popošli a vrhli se na další kus,” vyjádřil se ředitel Zemědělského obchodního družstva Poolšaví Jaromír Šácha. Ato viditelné škody dokáže způsobit pouhý jeden divočák, stáda přitom může tvořit i dvacet kusů černé zvěře. „Jsou velmi inteligentní. Zastřelíte jednoho a zbytek už si dává pozor a přemístí se jinam,” vysvětlil Karel Blahušek.

 

Velká část vrhů připadá na období března
Kňour nebo bachyně jsou při setkání s člověkem nebezpeční pouze v určitých případech. „To se týká třeba bachyní s malými selaty, případně poraněné nebo nemocné zvěře,” nechal se slyšet náměstek hejtmana zodpovědný za oblast životního prostředí Ivan Mařák.

            Zda stavy divočáků porostou, záleží mimo jiné i na počasí. Na období března totiž připadá velká část vrhů. „Pokud ještě přijdou silnější mrazy, část mláďat by to samozřejmě nepřežila. Musíme se ale smířit s tím, že divočáci do naší přírody patří. A za jejich přemnožení kvůli vysazování rozsáhlých lánů si můžeme zčásti sami,” poznamenal Karel Blahušek.