Křivoklátsko národním parkem? „Budeme se ptát obcí,” říká kraj (Mladá fronta DNES)

Kraj se po dvou letech vrátil k myšlence vyhlásit Křivoklátsko národním parkem.

 

KŘIVOKLÁTSKO
Už bychom s tím měli pohnout. Asi tak by se dalo shrnout včerejší setkání na půdě středočeského krajského úřadu v Praze. Řešilo se vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

            Současné vedení kraje, na rozdíl od toho předchozího, myšlenku národního parku podporuje a ještě letos chce mít jasno, jak se k němu stavějí dotčené obce.

            „Zásadní je, zda převládne názor upřednostňující stávající lesní hospodaření, nebo ochrana lesa a s ní spojený turismus,” domnívá se hejtman Miloš Petera (ČSSD).

            Středočeský kraj, ministerstvo životního prostředí i Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko jsou jasně pro národní park, proti nim stojí Lesy ČR, myslivci i část místních samospráv, které se obávají možných omezení.

            „Místní lesy nejsou natolik unikátní, aby si zasloužily vyšší stupeň ochrany. V obecní anketě byli pro vyhlášení parku jen dva naši spoluobčané, 184 hlasovalo proti,” zdůraznil starosta Bělče Jiří Rohla. Proti jsou prý například i občané Čilé. „V naší anketě se sto procent občanů vyslovilo proti vyhlášení národního parku,” uvedl starosta obce František Hájek.

Nejsou tu původní lesy Podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko Petra Hůly ale nejsou zdaleka všechny obce proti. „Starostové obce Běleč a Čilá jsou napojeni na mysliveckou lobby. Řekl bych, že více než polovina místních obcí s národním parkem nemá problém,” myslí si Hůla, podle nějž se místní lidé nemusí bát toho, že by jim národní park přinesl nějaká omezení.

            A proč by měl národní park vzniknout? Podle Hůly hlavně kvůli lepší ochraně prostředí. Současná správa CHKO se potýká s přemnožením takzvané spárkaté zvěře, například divokých prasat, v soukromých honitbách. „U prasete divokého se jedná o naprosto katastrofální stav. Jeho vinou mizí vzácnější druhy dřevin a trpí bylinné patro lesa,” upozornil Hůla. Velký problém ale vidí i v přístupu státního podniku Lesy ČR, který hospodaří na drtivé většině rozlohy navrhovaného národního parku.

            „Orientují se na zisk a výrobu dřevní hmoty. Kdežto my chceme o les pečovat tak, aby zůstala zachována vzácná stanoviště a chráněné druhy,” uvedl Hůla.

            Že by křivoklátské přírodě škodili, lesníci odmítají. „V lesích Křivoklátska se intenzivně hospodaří minimálně 250 let. Celkem 87 procent rozlohy lesů na území navrhovaného parku ovlivnil činností člověk. Neexistuje zde žádný původní les,” upozornila Zdeňka Hajleková z Lesů ČR. Lesní hospodářství prý lesům prospívá, a pokud se s ním přestane, tak les zaroste, zjednotvární a již se do něj pořádně nikdo nedostane, upozorňují lesníci.

            Zákon o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je již připraven a ministerstvo životního prostředí chce podle náměstka Vladimíra Dolejského tento proces uzavřít co nejdříve. Národní park by měl mít více než 10 200 hektarů. Po Šumavě a Krkonoších by tak byl třetí největší v Česku. Žijí tu desítky ohrožených druhů: například čáp černý, mlok skvrnitý či dravec luňák červený. Oblast je součástí soustavy Natura 2000 a od roku 1977 rezervací UNESCO.