Poraženou zvěř nebrat! Hrozí nemoci a obvinění z pytláctví (Chrudimský deník)

Chrudimsko
Na sobotu 28. února vyhlásila státní správa myslivosti termín sčítání zvěře. V jeden den tak vyjdou do svých revírů lesníci a myslivci po celé republice, aby zaznamenali lesní obyvatele. Tyto údaje se stanou základním materiálem pro další plánování mysliveckého hospodaření, lovu a chovu.
Myslivci při sčítání vycházejí ze svých dlouhodobých pozorování, takže vědí, kde zvěř pozorovat a do jakých míst se mají vydat.

Koroptve zmizely
Podle jednatele Městských lesů Chrudim Zdeňka Odvárky se za poslední roky stav zvěře výrazně nezměnil. Problémem jsou však divoká prasata, jejichž stavy sice kolísají, ale zemědělci jim svou produkcí na polích připravují takřka ideální podmínky pro život. Na druhou stranu, také na jejich majetku způsobují divoká prasata největší škody, když vyrývají ze země semínka zaseté kukuřice, lámou klasy obilí a podobně.
"V lese třeba vyrývají čerstvě zasázené sazeničky stromů, ale s tím si příroda umí poradit, protože do takto odkrytých míst zapadnou semínka a ta vzejdou," doplňuje Zdeněk Odvárka.
Podle správce heřmanoměsteckých lesů Josefa Jedličky však postupně ubývá z našich lesů například srnčí zvěř a nejenom ta. "Koroptev takřka zmizela, zajíce a bažanty čeká pravděpodobně to samé. Na polích máte kukuřici, řepku, trochu pšenice a nic víc. Nejsou meze. Zemědělské stroje jezdí vysokou pojezdovou rychlostí a žací plochy zaberou i deset metrů, tak zvěř nemůže uniknout. V lese je často rušena jezdci na čtyřkolkách, psy a podobně," vyjmenovává Josef Jedlička.

Léčení zvěře
Od ledna do března, kdy se většina zvěře nesmí lovit, se také myslivci starají o její zdraví a do krmelců preventivně přidávají léčebné přípravky. Děje se tak právě v tomto období, neboť každý přípravek jistou dobu v organismu působí a pro člověka by nebylo vhodné toto maso jíst.
Velké epidemie však myslivci neevidují, neboť příroda sama funguje jako účinný katalyzátor a o nemocné kusy se postarají predátoři nebo samy uhynou. "Každý ulovený kus černé zvěře testujeme na přítomnost svalovce, který může být pro člověka smrtelný. Musím zaklepat, v širokém okolí máme tyto vzorky negativní," poznamenává ještě heřmanoměstecký správce.

Pozor na oděrky
Proto by také řidiči, kteří na cestách srazí zvěř, si neměli takto "ulovený" kus vzít domů a sníst. Bez ohledu na další zdravotní následky se tak dopouštějí pytláctví, neboť poražená zvěř nepatří jim, ale správci dané honitby.
Zároveň by se mohli například ze zajíců nakazit tularemií či brucelózou. Byť se tyto nemoci zničí tepelnou úpravou, stačí se při stahování kůže škrábnout a člověk se snadno nakazí. Aby se řidič vyhnul opletačkám se zákonem, při nehodě by měl přivolat hlídku Policie ČR, anebo alespoň uživatele místní honitby, aby zvěř odepsal.