Zvěř degeneruje. Mohou za to dálnice (Mladá fronta DNES)

Kudy zvěř chodí a kde bude mít dálniční nadchody

 

České dálnice mohou způsobovat genetický úpadek divoké zvěře. „Zvířecí nadchody” tomu nezabrání, stojí na špatných místech.

 

PRAHA
S divokými zvířaty v Česku se zřejmě něco děje. Geneticky. Vyplývá to z předběžných zjištění odborníků. Pravděpodobným viníkem je stále hustší síť silnic, na nichž jezdí více aut, rozrůstající se města a neustále početnější průmyslové areály. Tvoří bariéry, které ztěžují zvířatům průchod krajinou.

            Nebývalý výzkum provádí Mendelova univerzita v Brně s projektovou kanceláří HBH Projekt. Zaměřily se na sběr genetických dat divoké zvěře, aby zjistily, zda populace oddělené dopravními tahy spolu takříkajíc komunikují. Sbírají genetický materiál stovek kanců, lišek, zajíců či srnčí a jelení zvěře.

            „Například roky sledujeme zalesněnou lokalitu Kývalka západně od Brna. K našemu překvapení se ukazuje, že tamní dálnice D1 má negativní vliv i na běžné druhy, jako jsou divočáci, kteří jinak s přesuny v krajině nemají problémy. Dálnice vytváří bariéru a populace po obou stranách není propojena tak, jak by se čekalo,” vysvětluje Tomáš Šikula z firmy HBH Projekt.

            Obdobné je to i v případě krajiny v okolí České Třebové, kde zvěř omezuje významný železniční uzel a dvě důležité silnice I. třídy.

Bloudící polský los u D1 „Výsledky výzkumu musíme letos ověřit. Sbírat další stovky vzorků, aby se zjištění potvrdila. Roli totiž mohou hrát různé faktory, nejen dopravní stavby,” říká Šikula.

Každá populace je více či méně závislá na alespoň občasné výměně genofondu. „Když dojde k jejímu přerušení, populace postupně degeneruje a v krajním případě pravděpodobně vyhyne,” popisuje extrémní důsledky Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.

            Česko je protkané sítí pro člověka nesnadno viditelných stezek – soustav lesů, remízků a keřů – kterými zvěř migruje. Jsou známy případy, kdy z polského Slezska putoval los směrem k malé populaci, která dlouhodobě přežívá v jižních Čechách. A zasekl se právě u dálnice D1. Nakonec ho museli uspat a převézt traktorem. Obdobné je to i u největší evropské kočkovité šelmy – rysa ostrovida. Šumavská populace asi o osmdesáti kusech je geneticky závislá na té v Beskydech. Beskydská na slovenské. A ač se to na první pohled nezdá, i Beskydy se stávají jakýmsi ostrovem ohraničeným lidskými stavbami. Na Jablunkovsku se rozrůstá zástavba v údolí řeky Olše a na Slovensku se zase staví dálnice ze Žiliny. Ovšem problém se netýká jen větší zvěře, ale i drobných obojživelníků či hmyzu.

Dálnice vyhubila motýly „V Německu dálnice rozdělila dvě oblasti s výskytem chráněných motýlů modrásků. Nikdo nepředpokládal, že je to problém, protože lokality samotné zasaženy nebyly. Nakonec se ukázalo, že aby ty dvě populace přežívaly, musí mezi sebou komunikovat. Obě populace postupně vyhynuly,” tvrdí Šíma.

            Životní prostor a prostupnost české krajiny pro divokou zvěř z pohledu různých bariér – odborně fragmentace krajiny – jsou přitom stále horší. Ještě před třiceti lety byl problém jen v hustě zastavěných nížinách, v okolí velkých měst a u nejstarší tuzemské dálnice. Dnes už jsou vlastně v pořádku jen pohoří u hranic a řídce osídlené jižní Čechy.

            I tak jsme na tom stále lépe než například Německo či Nizozemsko, kde jsou dokonce rádi, že v přírodě ještě tu a tam narazí na u nás běžnou srnu. I proto v Německu za poslední roky naplánovali postavit tři desítky takzvaných ekoduktů, což jsou až dvě stě metrů široké nadchody nad dálnicemi pro zvířata.

            Odhady, které vycházejí výhradně z předpokládaného nárůstu intenzity dopravy, však prorokují, že v roce 2040 by Česko mohlo v této statistice západní Evropu dostihnout. Zbytečné nadchody Experti na druhovou ochranu vypracovali mapu, která ukazuje dálkové migrační koridory (propojují místa s výskytem velkých savců) a riziková křížení s důležitými silnicemi. Z té by měly vycházet projektanti dopravních staveb i obce ve svých územních plánech.

            Na základě mapy se v rámci nynější opravy dálnice D1 připravují dva páry nadchodů pro zvěř. Dva široké čtyřicet metrů – u Humpolce a u motelu Devět křížů nedaleko Velké Bíteše – a dva o polovinu menší. Zároveň se umožní průchod pod mostem nedaleko Želivky.

            „Doposud se k těmto speciálním stavbám přistupovalo poměrně nesystematicky, což je vidět například u Pražského okruhu, kde stojí dokonce devět ekoduktů. Není ale asi důvod, aby divoká prasata či srnčí přecházely do Prahy či zpět,” podotýká Jan Šíma. Přitom cena jednoho přechodu se může vyšplhat k částce až půl miliardy korun.

            Jako další důkaz nepříliš systémové práce lze zmínit ekodukt nad dálnicí R6 jihozápadně od Karlových Varů. Byl navržen na správném místě, na migrační stezce z Krušnohoří do vnitrozemí.

            Avšak výstavbou silnice se v okolí zlepšila dopravní dostupnost, která nalákala investory, kteří hned vedle postavili obchodní areál. Tím se tamní nadchod stal vlastně zbytečným, protože divoká zvířata blízkost obrovských obchodních center přirozeně odradí.

 

***

 

Dálkové migrační cesty (koridory) propojují místa s výskytem velkých savců. Při nynějších opravách dálnice D1 se připravuje stavba dvou větších nadchodů pro zvěř - ekoduktů - u Humpolce a u odpočívadla Devět křížů nedaleko Velké Bíteše.