Potvrzeno! Vlčí rodina se po sto letech rozmnožila u Bělé (Boleslavský deník)

Bělá pod Bezdězem
Vlčí pár se třemi mláďaty. To jsou noví obyvatelé lesů v okolí Bělé pod Bezdězem. Rodinku zachytily tři fotopasti. Podle Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, která lokalitu monitoruje, se místní nemusí bát žádného nebezpečí. Vlci jsou totiž plaší.

            „Před dvěma lety jsme začali zaznamenávat různé věrohodné zprávy o pozorování jednoho, či dokonce dvou vlků. Zprávy se postupem času množily a jejich důvěryhodnost začala narůstat. V závěru roku 2013 jsme proto pořídili tři fotopasti,” vysvětlil Luboš Beran z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pod níž spadá regionální pracoviště Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

            Netrvalo dlouho a jedna z fotopastí, kterou ochranáři nainstalovali v národní přírodní rezervaci Břehyně - Pecopala u Břehyňského rybníka, přinesla již na konci loňského března skutečné obrázky dospělého vlka.

            „Na jaře se pár rozmnožil a na svět přivedl tři mláďata,” sdělil Luboš Beran. Po sto letech je to tak první potvrzené rozmnožování vlků v Čechách. Jak fotopasti a jiná pozorování ukazují, vlci se pohybují v lokalitě od Novozámeckého rybníka po západní okraj Bělé pod Bezdězem. Nejčastěji se zdržují v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

            Otázkou také zůstává, odkud vlci do Čech přišli. Podle odborníků je to s velkou pravděpodobností ze saské Lužice, což je oblast, která se rozkládá severně od našich hranic mezi Polskem a Německem.

            „Dokládají to i první výsledky analýzy DNA. Každá smečka má své teritorium, které si hájí. Na sever od našich hranic populace narůstá a jednotliví vlci či páry hledají nová území,” konstatoval Luboš Beran.

            Bývalý vojenský prostor v Ralsku je kromě pohraničních pohoří pro návrat vlků vhodnou lokalitou. Má to několik aspektů. V této oblasti se například nachází velké množství lesů, dále je zde nízké osídlení a více druhů zvěře, která může sloužit k jejich obživě. „Daňci, mufloni, jeleni i černá zvěř jsou přemnožení a vlk tak lovem redukuje stavy. Plní roli vrcholového predátora, čímž dokáže stavy zvěře eliminovat a snížit tak škody, které působí přemnožená zvěř v lesních porostech a zemědělských kulturách,” poznamenal Luboš Beran.

            Upozornil, že lidé se přítomnosti vlků nemusí vůbec bát. Pokud cítí ve své blízkosti člověka, s největší pravděpodobností utečou. Přestože se o nich tradují různé pověry, zachovávají si svou plachost. Ze střední Evropy neexistuje žádný důkaz o tom, že by zdravý vlk napadl člověka.

            Přesto není vyloučené, že se v noci nepřiblíží k lidským obydlím.
Pravděpodobnější je to samozřejmě u samot či zemědělských usedlostí, v jejichž okolí panuje klid.

            „Stále ale platí, že jsou velmi plaší, takže na přítomnost člověka reagují v naprosté většině případů útěkem,” dodává Luboš Beran. Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj má od března loňského roku, kdy fotopast zachytila vlky poprvé, již desítky záznamů. Přestože byly snímky pořízeny většinou ve tmě, je na nich zřetelně vidět, jak si mláďata hrají a honí se. Z video záznamů také lze pozorovat, že malí vlci povyrostli a zesílili a už se nedají tak snadno odlišit od svých rodičů.

            Vlčí smečka potřebuje k životu rozsáhlé teritorium. Odborníci hovoří o tom, že si hájí minimálně oblast 80 až 100 kilometrů čtverečních.