Zvěř láká řepka, která jí nesvědčí (Jindřichohradecký deník)

Zásluhou mírné zimy na Jindřichohradecku přežívají i slabší kusy, což není prospěšné

Jindřichohradecko
Těžko se dá posoudit, zda je mírná zima pro zvěř lepší, či ne. Podle předsedy Mysliveckého sdružení Háj v Horních Němčicích Františka Buriana teplé počasí prospívá především divočákům. „Také slabší zvěř má šanci mírnou zimu přežít. Ale je otázkou, zda je to z chovatelského hlediska dobré. Při normální zimě přežijí jen zdravé a silné kusy, což je pro chov zvěře prospěšnější,” míní František Burian.

Doplňuje, že myslivci musejí zvěř přikrmovat stejně jako v jiné roky, protože v okolí je většina polí po kukuřici, po řepce a nebo řepkou z podzimu osetých.

"A to se negativně projevuje. Řepka je nyní dostupné zelené krmení, protože není pod sněhem. Pro zvěř je však jedovatá. Nejdříve ztrácí plachost, dostává silné průjmy a hyne,” popisuje František Burian. Jsou však i lesní honitby, kde podobné zdravotní potíže u zvěře myslivci nepozorují. Jako například v českovelenickém Mysliveckém sdružení Háječek. Ani zde však podle předsedy Josefa Hroška díky mírné zimě nijak na krmení pro zvěř neušetří. „Jedná se o přikrmování. Zvěř si svou potravu vždycky najde, i když je pod sněhem, a my jí dodáváme krmiva, k nimž jinak nemá přístup. Jedná se o řepu, mrkev, seno, letniny a podobně. Navíc do šrotu se přidávají i léčiva pro zvěř,” vysvětluje Josef Hrošek.

***
Otrava řepkou
Řepkové listy v žaludku zvířete kvasí a jedna z jejích aminokyselin se mění na toxickou látku, která způsobí rozklad červených krvinek. V důsledku nedostatečného okysličení se pak naruší činnost určitých mozkových center a změní reakce postižené srnčí zvěře. Zvíře ztrácí plachost, nerozlišuje chuti a zvukové podněty, postupně slepne a hluchne.