Prasata se rychle množí, jejich stav se stále nedaří regulovat (Berounský deník)

Berounsko
Divoká prasata jsou už několik týdnů hlavním terčem myslivců v berounském regionu. V posledních letech se divočákům v přírodě daří a jejich počet markantně roste a škodí nejen na polích, ale i zahradách. Některé kusy si troufnou i dál. Berounští městští strážníci honili divočáka dokonce v centru Berouna. V Mníšku pod Brdy se prasata bez ostychu procházela místními ulicemi, dokonce byla i u obchodního centra Lidl, dostala se do zahrad a páchala škody na zdejších pozemcích.

Podle některých myslivců za jejich přemnožení mohou úřady. „Státní správa ohledně povolení k odstřelu v posledních letech zaspala. Problém začala řešit, až když se divočáci množí jako lavina. I roční bachyně už může mít selata. A má tak šest, pět, osm selátek. Viděl jsem bachyně, která jich měla i třináct. To je velmi velký přírůstek. Lovit takové množství zvěře je náročné a vyžaduje to spoustu času a nás myslivců je málo,” postěžoval si Karel Pelc.

Divoká prasata jsou přizpůsobivá
Jak dále poznamenal, prasata se přemnožila i díky své velké přizpůsobivosti. Navíc v přírodě, která jim nahrává i svými mírnými zimami, nemají žádného přirozeného nepřítele, migrují na velké vzdálenosti a rychle se množí. „Jsou to všežravci a zvyknou si na jakékoli podmínky. Takové přemnožení ale není možné zlikvidovat během jednoho roku, bude to trvat několik let,” dodal Karel Pelc.

Jeho slova potvrzuje i členy berounské myslivecké rady a starosta Otročiněvsi Josef Šinkner.

„To, že jsou divoká prasata velmi přemnožená ,mohu potvrdit. Naši myslivci jich jen v bezprostředním okolí Otročiněvsi zastřelili třiačtyřicet kusů a naše myslivecké sdružení Habrový potok, kam patří i okolní obce jako Hudlice, Broumy a další, jich postřílelo za uplynulý rok kolem stovky kusů,” upozornil Josef Šinkner. Myslivci a hajní potvrzují, že střílejí v poslední době více kusů než dříve. „Při poslední naháňce jsme měli výřad 49 kusů prasat. Což je neuvěřitelné množství,” uvedl k problému s přemnožením divokých prasat Josef Šinkner.

Ale ani to nestačí k tomu, aby se stav černé zvěře reguloval. Podle odborníků bude třeba odstřelit až 300 tisíc kusů divočáků.

Za přemnožení mohou i farmáři
Myslivci se domnívají, že množení prasat prospívá i v hospodaření farmářů, kteří obdělávají pole u lesů. Ti v současné době nepěstují nic jiného než řepku a kukuřici, které se dají dobře zpeněžit. Jejich pole sousedí s lesy a prasata tak chodí přímo z lesa do kukuřice, kde je nemožné ji zastřelit. V Německu nechávají farmáři podél lesa pruh, na kterém pěstují obilí. Po jeho sklizni se pak dají na vzniklém prostoru prasata ulovit.

Jediným řešením, které by vedlo k účinné regulaci, je povolení odstřelu starších kusů a bachyní. Od poloviny ledna se ale smějí střílet už jen loňská selata. Jednoročci. Bachyně čekají selata a jejich odstřel je zákonem zakázán.

Pomohl by odstřel bachyní
O tom, aby se mohly střílet i bachyně, které čekají selata, se už mluví. Zvažujeme to. Tím bychom mohli počet černé zvěře výrazně zredukovat. Ale zákon nám to prozatím nedovoluje,” upozornil Josef Šinkner. Nyní zákon dovoluje na společných honech střílet jen selata a kusy mladší než dva roky. Individuálně si může lovec vyjednat na odboru životního prostředí odstřel několika starších kusů, ale to podle myslivců nestačí.

Vzhledem k probíhajícím naháňkám by lidé měli být na procházkách v lesích velmi opatrní. Mohou narazit na postřelený kus černé zvěře, a ten je velmi nebezpečný, stejně jako bachyně, která má mladé.