Návrat orlů skalních se daří, ale kazí ho pytláci (Novojičínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Mezi hlavní klady letošního roku řadí ochránci přírody úspěšné vyvedení orlího mláděte v Oderských vrších. Naopak největší vrásky jim i letos působili pytláci. Jejich řádění má fatální následky.
Bartošovice
Prosincový čas je obvyklý pro bilancování uplynulých měsíců. I ochránci zvířat z bartošovické záchranné stanice se svými kolegy a partnery před pár dny hodnotili, jak probíhal unikátní projekt Návrat orla skalního do České republiky v roce 2014. Jak to bývá v běžném životě, přinesl zprávy dobré i špatné. Bohužel stejně jako se člověk snaží zvířatům pomáhat, stojí člověk opět i na vrcholu jejich největších nepřátel.
Radost z Báry
Ale po pořádku. Jedním z úspěšných vrcholů letošního roku bylo vylíhnutí a úspěšné vyvedení druhého mláděte, samice Báry, v Oderských vrších. Radost všem zainteresovaným přináší i fakt, že dva mladí samci drží na Moravě stabilní teritorium. "Také skutečnost, že poměrně prudce narůstá počet pozorování orlů skalních v ČR, především pak na Moravě, bezesporu souvisí s realizovaným projektem," pokračuje Petr Orel, vedoucí bartošovické stanice a šéf projektu.
Výsledky by však mohly být mnohem lepší, jen by tolik nesměli řádit pytláci. "Pytláctví je bezesporu nejvážnější problém z hlediska ohrožení orlů skalních, ale i dalších velkých predátorů," přiznává Orel. Připomíná případ orlice Toničky, kterou letos v březnu, někdo postřelil a která se do volné přírody, i přes několikaměsíční rehabilitaci, už nikdy nevrátí.
"Ztratil se také samec Kysučan, který více než 8 let držel teritorium v místě, kde jsme v Beskydech realizovali vypouštění mláďat. V letošním roce se beze stopy vytratil a s ním i samice, se kterou se v daném prostoru pohyboval. Z "hospodských" řečí se dovídáme, že se někdo chlubil zástřelem orlů v oblasti Mořkova, nic konkrétního, nicméně jde o jediné logické vysvětlení," myslí si vedoucí stanice. Smutná zpráva přišla i ze Slovenska, kde pytlák v červenci zastřelil osmi a půl letou samici Cecilku. V tomto případě, stejně jako ve všech předchozích, se pachatele vypátrat nepodařilo. "Nezbývá než spojit ochranářské síly, více se pohybovat v terénu a velmi vážně se zamyslet nad zákonem o myslivosti. V této souvislosti uvítáme jakékoliv relevantní informace," říká Petr Orel.
Součástí prosincového setkání ochránců zvířat v Bartošovicích byla i podrobná zpráva týkající se monitoringu orlů skalních právě u východních sousedů. Ekologové zde prověřili 102 teritorií a zjistili výskyt 94 párů dravců, z toho jeden nový. "Zahnízdilo 67 párů, vyvedeno bylo 36 mláďat. To je, po roce 2001, kdy bylo vyvedeno 39 mláďat, druhý nejvyšší počet vyvedených mláďat za celé období, kdy je populace orlů skalních na Slovensku monitorována," doplnil Orel. Přišly však také ztráty. Konkrétně jich bylo v průběhu zahnízdění jednatřicet, a to i v souvislosti s větrnou kalamitou (8 případů) a tři ztráty údajně souvisí s filmováním hnízdění pomocí vrtulníku.
Bartošovice
Prosincový čas je obvyklý pro bilancování uplynulých měsíců. I ochránci zvířat z bartošovické záchranné stanice se svými kolegy a partnery před pár dny hodnotili, jak probíhal unikátní projekt Návrat orla skalního do České republiky v roce 2014. Jak to bývá v běžném životě, přinesl zprávy dobré i špatné. Bohužel stejně jako se člověk snaží zvířatům pomáhat, stojí člověk opět i na vrcholu jejich největších nepřátel.
Radost z Báry
Ale po pořádku. Jedním z úspěšných vrcholů letošního roku bylo vylíhnutí a úspěšné vyvedení druhého mláděte, samice Báry, v Oderských vrších. Radost všem zainteresovaným přináší i fakt, že dva mladí samci drží na Moravě stabilní teritorium. "Také skutečnost, že poměrně prudce narůstá počet pozorování orlů skalních v ČR, především pak na Moravě, bezesporu souvisí s realizovaným projektem," pokračuje Petr Orel, vedoucí bartošovické stanice a šéf projektu.
Výsledky by však mohly být mnohem lepší, jen by tolik nesměli řádit pytláci. "Pytláctví je bezesporu nejvážnější problém z hlediska ohrožení orlů skalních, ale i dalších velkých predátorů," přiznává Orel. Připomíná případ orlice Toničky, kterou letos v březnu, někdo postřelil a která se do volné přírody, i přes několikaměsíční rehabilitaci, už nikdy nevrátí.
"Ztratil se také samec Kysučan, který více než 8 let držel teritorium v místě, kde jsme v Beskydech realizovali vypouštění mláďat. V letošním roce se beze stopy vytratil a s ním i samice, se kterou se v daném prostoru pohyboval. Z "hospodských" řečí se dovídáme, že se někdo chlubil zástřelem orlů v oblasti Mořkova, nic konkrétního, nicméně jde o jediné logické vysvětlení," myslí si vedoucí stanice. Smutná zpráva přišla i ze Slovenska, kde pytlák v červenci zastřelil osmi a půl letou samici Cecilku. V tomto případě, stejně jako ve všech předchozích, se pachatele vypátrat nepodařilo. "Nezbývá než spojit ochranářské síly, více se pohybovat v terénu a velmi vážně se zamyslet nad zákonem o myslivosti. V této souvislosti uvítáme jakékoliv relevantní informace," říká Petr Orel.
Součástí prosincového setkání ochránců zvířat v Bartošovicích byla i podrobná zpráva týkající se monitoringu orlů skalních právě u východních sousedů. Ekologové zde prověřili 102 teritorií a zjistili výskyt 94 párů dravců, z toho jeden nový. "Zahnízdilo 67 párů, vyvedeno bylo 36 mláďat. To je, po roce 2001, kdy bylo vyvedeno 39 mláďat, druhý nejvyšší počet vyvedených mláďat za celé období, kdy je populace orlů skalních na Slovensku monitorována," doplnil Orel. Přišly však také ztráty. Konkrétně jich bylo v průběhu zahnízdění jednatřicet, a to i v souvislosti s větrnou kalamitou (8 případů) a tři ztráty údajně souvisí s filmováním hnízdění pomocí vrtulníku.