Pachové ohradníky na Českolipsku (Českolipský deník)

Bezpečnost na silnicích poměrně znatelným způsobem ovlivňuje pohyb volně žijících živočichů po krajině. Jejich trasy jsou jen těžko změnitelné, mají svoji logiku. Jsou to cesty z místa klidu a bezpečí do míst pastvy a za vodou, v období páření pak vyhledávání vhodného partnera. Tyto trasy lze v přírodě nalézt ještě z dob, kdy o automobilech a silnicích pro ně nikdo neměl ani potuchy.
Civilizace vstoupila do přírody a přivodila si další rizika pro svoji existenci. Srážky vozidel se zvěří jsou způsobeny člověkem, nikoliv zvěří. A tak člověk autodopravou výrazně ovlivňuje jak přirozenou populaci volně žijících druhů zvěře, tak také ohrožuje sám sebe.
Policie ČR zaznamenává ročně kolem dvou set tisíc dopravních nehod, na nichž se asi pěti procenty podílejí srážky s volně žijícími živočichy. Tyto statistické ukazatele ukazují, že v řadě honiteb, které jsou protnuty komunikacemi, vznikají výrazné ztráty na zvěři a na ostatních volně žijících živočiších, ale také je ohrožen motorista. Přitom je evidována jen zvěř - tedy srážky, která zůstala ležet přímo na vozovce nebo v nejbližším okolí a kterou nestihli řidiči odvézt.
Z hlediska vegetačního období dochází ke střetu s drobnou zvěří nejčastěji brzo na jaře, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší nejdříve rostlinný pokryv a dále v létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druhů rostlin, bylin či keřů.
Z klimatického hlediska dochází nejčastěji ke střetům v období po deštích či bouřce, kdy především bažantí slepice vodí kuřátka na otevřené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl od okolního prostředí přitahuje víc sluneční paprsky a jeho povrch vyřazuje víc tepla než okolní prostředí a zvěř se k němu chodí vyhřívat. Kromě toho zvěř láká i prosolené okolí silnic.
U spárkaté zvěře dochází k nejčastějším kontaktům motoristů se srnčí zvěří na přelomu července až polovina srpna a v období října až první čtvrtina listopadu. V prvním období nastává u srnčí zvěře říje, při níž se podstatně zvyšuje pohyb zvěře, zejména při pronásledování srny srncem, kromě toho jsou v té době na polích intenzivní polní práce a lesy bývají plné turistů, houbařů a různých zájmových sportovních skupin.
V říjnu dochází k intenzivnímu pastvení zvěře před zimním obdobím, a tudíž opět ke zvýšené migraci zvěře zejména do nesklizených porostů kukuřic, či na plochy oseté atraktivními plodinami,např. řepkou či vojtěškou. V případě příhraničních oblastí pak k přesunu na nesklizené či na zimu oseté plochy v sousedním Německu.
Ke zvýšení rizika srážek motoristů se zvěří přispívají i zarostlé a neudržované náspy a příkopy kolem cest, takže je opravdu těžké přebíhající zvěř včas zahlédnout a prakticky většinou již nelze střetu se zvěří zabránit.
Škody na majetku a zdraví motoristů je možné částečně omezit. Ale ne všude je možné účelně využít technických prostředků, jakými jsou např. odrazová zradidla, která odráží do porostů světelné záblesky z projíždějících vozidel. V zimním období se jako nejvhodnější jeví tzv. odváděcí krmení v porostech minimálně ve vzdálenosti asi 100m od komunikace, případně po dohodě s vlastníkem nebo nájemcem zemědělských pozemků je vhodné odkrýt ozimy zapadlé sněhem kolem lesních porostů.
Jsou však místa, kde v přechodu zvěře přes silnici nic nezabrání. Tyto úseky by měly být označeny jako úseky s vysokým nebezpečím srážky s volně žijící zvěří včetně případného snížení povolené rychlosti. S tím, že by pomohlo i to, kdyby pojišťovny poskytující pojištění na srážku se zvěří, takovéto úseky vyloučily z pojištění a podílely se na jejich vyznačení.
Díky poskytnutým grantům na pachové ohradníky pro OMS Česká Lípa od Městských úřadů Česká Lípa a Nový Bor, můžeme konstatovat, že střety motorových vozidel se zvěří se rok od roku na našem okrese snižují.