Loví se bažanti. S listopadem začíná lovecká sezona zajíců (denik.cz)

Tábor – Divoké kachny si berou myslivci na mušku už od září, bažanty od poloviny října. S prvním listopadem mohou střílet také po zajících.

"

Do roku 2002 bylo v táborském okrese evidováno 110 honiteb, ve kterých vykonávali myslivci výkon práva myslivosti. Od rozdělení mysliveckých revírů na pověřené obce s rozšířenou působností Tábor a Soběslav jich zůstalo ve správě táborského městského úřadu osmašedesát. ?Z nich bude letos drobnou zvěř lovit asi 60 procent, a to hlavně díky umělým chovům. Ve zbývajících 40 procentech honiteb letos od lovu drobné zvěře upustí z důvodu nízkých počtů zvěře.

Minimální stavy

Myslivci se totiž musejí řídit vydanými počty minimálních a normovaných stavů stanovených v rozhodnutí na uznání honitby. Za porušení jim hrozí pokuta až 200 tisíc korun. „Počet drobné zvěře se rapidně snížil a v současné době se loví velká část z umělých chovů. Stejná situace je i u kachen. Naopak u černé zvěře evidujeme nárůst lovu. Zatímco před čtrnácti lety bylo v Táboře uloveno na 3600 zajíců, dnešní čísla uvádějí jen asi okolo 150 kusů. Naopak u černé zvěře jsme před 14 lety lovili kolem 250 kusů, dnes přes 3000 kusů. Takže ty rozdíly jsou opravdu markantní," uvedl Pavel Dvořák, referent myslivosti z oddělení ochrany lesa a myslivosti Městského úřadu v Táboře.

Zvěře ubývá. Proč?

Důvodů, proč drobné zvěře ubývá, je hned několik. V první řadě se na ztrátách podílí velkoplošné hospodaření a s tím související úbytek mezí ?a zvěřních poliček. V dnešní době je pro zemědělce lukrativní pěstovat kukuřici do bioplynek a řepku. Tyto dvě plodiny poskytují dostatečný úkryt a kukuřice umožňuje potravu pro černou zvěř. Dalšími důvody jsou vliv predátorů na drobnou zvěř ?a ztráty na srnčatech při senosečích, výstavba domů, silnic a dálnic, srážky zvěře ?s osobními a nákladními auty na silnicích a dálnici, chemizace a nemoci zvěře, jako jsou například tularémie a bruceloza u zajíců.

„Zvěř reaguje na zásahy do krajiny velmi citlivě. Změnou podmínek se snižuje úživnost honiteb, zvěř nemá dostatek potravy a kryt pro hnízdění ?a vyvedení mláďat. To je velký problém," konstatuje Pavel Dvořák. Jako další problém zmiňuje také neukázněnost lidí, kteří nechávají po lukách ?a v lesích v době březosti volně pobíhat psy. „Snažíme se o osvětu ochrany zvěře už od malých dětí. Chodíme do mateřských a základních škol a vysvětlujeme podstatu myslivosti, jak se chovat v lese v jednotlivých ročních obdobích a jak se zachovat, když najdou například v poli opuštěné malé srnče nebo zajíčka," dodává.

Loví se podle plánu

V myslivosti platí přesná pravidla. Plánování začíná každoročně v prvním čtvrtletí roku sčítáním zvěře, ze kterého se vychází při plánování chovu a lovu. Do 25. dubna se překládá plán chovu a lovu spárkaté zvěře, 25. července je termín pro předložení plánu chovu a lovu u drobné zvěře. Ty je nutné dodržet. Kromě toho se myslivci celoročně starají o chov drobné a spárkaté zvěře, zabývají se kynologií i prací s mládeží. Musí znát také veterinární, lesní a další související zákony. „Myslivost je velmi náročná práce, která zahrnuje v první řadě péči o zvěř a krajinu. Závěrečný hon je spíš jakási společenská událost pro myslivce a odměna po celoroční práci. V letošním roce bude loveno nejvíce bažantí zvěře v bažantnicích Slapsko u Mladé Vožice a Karlovka Nová Ves u Mladé Vožice," upřesňuje Pavel Dvořák."